Táborský politik se zkušenostmi na ministerstvech František Korbel se domáhal u ministerstva financí rozsudků ve věci žalob ministerstva proti nabyvateli majetku zaniklého Fondu dětí a mládeže, který je v likvidaci. Ale neuspěl, a tak se obrátil na soudy. Nelíbil se mu argument, že nepravomocné rozsudky podle zákona zveřejňovat nelze. (Zákon o přístupu k informacím čtěte zde.)
Ústavní soud mu vyhověl, byť rozhodnutí bylo těsné. Se samotným výrokem nesouhlasilo šest soudců z patnáctičlenného pléna, s odůvodněním sedm.
Verdiktem nicméně je to, že "napadená norma nesplňuje podmínku
nezbytnosti omezení základního práva a svobody jednotlivce v demokratické společnosti". Tedy krátce řečeno, že byl Korbel v právu. (Celý nález Ústavního soudu je k dispozici zde.)
Ze zákona, konkrétně z formulace, že úřady "neposkytnou informace o rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou pravomocných rozsudků" tak zmizí slovo "pravomocných". Důvodem podle soudu byl rozpor jak s Listinou základních práv a svobod, tak s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod.
František Korbel svého času pracoval na Ústavním soudu. Byl náměstkem na ministerstvu spravedlnosti, loni v červenci ho ale jeho šéfka Daniela Kovářová odvolala. Ministryně se kvůli personálním změnám stala terčem kritiky.
Korbel naposledy dělal náměstka ministru životního prostředí Janu Dusíkovi, ten ho před svou demisí určil za svého statutárního zástupce.
