Někteří školáci nevědí, co se v srpnu 1968 stalo.

Někteří školáci nevědí, co se v srpnu 1968 stalo. | foto: Emil FafekKavárna

„1968? Rusové nás osvobodili“

  • 33
Kdo byl Jan Palach? Pro generaci rodičů symbol odporu proti ruské okupaci, pro mnoho dnešních školáků jen nudná postava z učebnic, kterou ve spěchu na konci deváté třídy často ani nestihnou probrat.

"1968? To nevím. Ve škole jsme se o tom nic neučili," tápe patnáctiletý Dominik Dedek z Ostravy.

"Moderní dějiny nemají tolik prostoru, kolik si zaslouží," říká předsedkyně Asociace učitelů dějepisu Helena Mandelová s tím, že na většině základních škol se dějepis vyučuje jen necelé dvě hodiny týdně.

"Přibližně čtvrtina dějepisářů navíc učí bez aprobace, to znamená, že jsou napřed před svými žáky třeba jen o tři hodiny," říká Mandelová.

Ve škole se toho o dějinách moc nedozvěděl ani historik Petr Koura. "Když jsem po revoluci chodil na střední školu, na období 1945 až 1989 nám zbyly tři nebo čtyři hodiny, víc prostě učitelé nestihli," vzpomíná.

I když si školy již několik let mohou samy rozhodnout, co budou učit a kolik prostoru některé látce věnují, v mnohých učebnách dějepisu pořád vládne zkostnatělý systém, který začíná u lovců mamutů.

"Děti sice umějí nazpaměť egyptské faraony a husitský program, ale na poválečný vývoj mnohdy nezbývá čas. Právě moderní dějiny jsou přitom zásadní," líčí Koura.

Ministr školství Ondřej Liška to tak černě nevidí. "Takhle tu situaci nelze paušalizovat. Jistě by bylo chybou zastírat, že k takovým případům dochází, ale určitě jich není většina. Školní inspekce je tu od toho, aby vynucovala nápravu," říká.

Zároveň však přiznává: "Na mé střední škole jsme srpen 1968 nestihli probrat." Jedenatřicetiletý Liška na střední školu chodil až po revoluci.

O tom, že ne všude je dějepis špatný, přesvědčuje Hana Tenglerová z pražské základky nesoucí jméno válečného hrdiny Františka Peřiny. "Srpnu '68 věnujeme dvě až tři hodiny, výuku doplňujeme videem a dobovými dokumenty," říká.

Drzé kontrarevoluční živly
Jak se o srpnové invazi učilo před listopadem 1989? "Záleželo na svědomí každého učitele a na vedení školy," líčí Helena Mandelová, která za normalizace učila na jedné pražské základní škole.

"Samozřejmě nešlo používat slovo okupanti. Říkala jsem, že v srpnu 1968 překročily naše hranice armády pěti socialistických států, které si myslely, že se v Československu nedějí správné věci. Snažila jsem se mluvit tak, aby dětem bylo jasné, jak to myslím, ale aby mě zároveň nikdo nemohl udat," vzpomíná učitelka.

Tehdejší "povinnou literaturou" byl spisek KSČ s názvem Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti, ve kterém komunisté přišli s oficiální verzí srpnových událostí.

Okupaci nazvali "bratrskou internacionální pomocí", která zachránila československý lid před "drzými kontrarevolučními živly". Těmi živly se míní stoupenci Alexandra Dubčeka, kteří chtěli reformovat komunismus a zmírnit totalitní režim.

O tom, jak to bylo doopravdy, se děti mohly dozvědět nanejvýš od rodičů. Současně uslyšely varování: Ale ve škole o tom radši mlč!

. Víte, co se stalo v srpnu 1968?

Kateřina Hejlová

16 let, Praha

Rusové sem vjeli a obsadili nás, přijeli vojáci v tancích. Pak nastala cenzura a zákazy, skončilo to až v roce 1989. Něco jsme se o tom učili ve škole, taky se o tom teď mluví.

Patrik Autrata

16 let, Praha

Co se v srpnu šedesát osm stalo, nevím. Opravdu nemám tušení. Já totiž vůbec nejsem na dějepis, takže si na nic bližšího nevzpomenu. Něco takového jde navíc úplně mimo mě.

Vratislav Vlasák

15 let, Děčín

V srpnu přijeli ruští okupanti. Tedy vlastně nejen ruští, bylo jich víc. Lidé v Československu už nechtěli komunismus, tak ho Rusové přijeli zase podpořit.

Dominik Dedek

15 let, Ostrava

To nevím. Kdy říkáte? 1968? Ve škole jsme se o tom nic neučili. To byla nějaká válka? Co to mohlo být, nějaká revoluce? Jo, myslím, že Rusové osvobodili Českou republiku.

Jana Vašková

16 let, Ústí nad Labem

Okupace sovětskými vojsky. Rusové přijeli zklidnit povstání v Československu. Oni to viděli jako záchranu, zatímco pro nás to byla okupace.

Lucie Mikšíková

19 let, Praha

Co se dělo, vím. V srpnu sem přišli Rusové a přijely tanky. Nakonec obsadili celou naši republiku. V poslední době se o tom dost mluví v televizi a píše v novinách. O událostech šedesátého osmého nám něco říkali i ve škole.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video