Král se stal v roce 2005 obětí podvodníka Petra Stejskala, který zfalšoval jeho podpis na směnce na 810 000 korun. Kvůli nezaplacení peněz, které údajně dlužil, se dostal jeho dům do exekuce (více o případu zde).
Když se Král ocitl v exekuci, podal návrh na její odložení. Okresní soud v Prachaticích o návrhu na odložení nijak nerozhodl, a tak exekutor mohl nemovitost v dražbě prodat za 1,07 milionu korun. Odhadní cena tehdy činila 1,6 milionu, a tržní cena dokonce tři miliony korun.
Ústavní soud v roce 2009 označil exekuci za neoprávněnou. Muž podal žalobu na stát podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. Příčinu škody spatřoval v nesprávném úředním postupu v exekučním řízení vedeném u prachatického soudu. Od exekutora sice dostal zpět peníze utržené při dražbě domu, požadoval však ještě 1,93 milionu jako rozdíl mezi prodejní a tržní cenou nemovitosti.
Obvodní soud pro Prahu 2 mužově žalobě vyhověl a jako náhradu škody mu přiznal alespoň 1,25 milionu plus úroky. Městský soud ale jakožto odvolací instance verdikt změnil a rozhodl, že v podstatě žádná škoda, za kterou by byl stát odpovědný, nevznikla. Muž prý sice pozbyl vlastnické právo k nemovitosti, ale obdržel výtěžek dražby, tedy přiměřenou náhradu v penězích.
Podle ústavních soudců ale nelze výtěžek dražby brát jako obvyklou cenu. Takový výklad prý zcela pomíjí reálné fungování trhu s nemovitostmi. Cena v dražbách v exekučním řízení bývá obvykle nižší než odhadní nebo tržní cena. V Králově případě nový majitel získal dům, aniž se někdo pokusil jeho nabídku překonat, tedy zcela bez licitace. „ÚS jasně konstatoval, že obvyklá cena v sobě musí zahrnovat tržní vlivy,“ řekl soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček.
Verdikt Ústavního soudu musí městský soud zohlednit při novém rozhodování o mužově žalobě. Král se úterního vyhlášení nezúčastnil.
