Soudce Jiří Berka.

Soudce Jiří Berka. | foto: ČTK

KOMENTÁŘ: Konkurzní hydra přišla o kus zubu, ale smrdí dál

  • 24
Táborský soud v úterý vynesl přelomový rozsudek. Odsoudil soudce na devět let do vězení za manipulování konkurzů. Podle rozsudku byl soudce Jiří Berka členem zločinného spolčení. Konečně, chtělo by se říci, někoho odsoudili. Konečně soud, který se táhl od roku 2006, skončil. Jenže ani v tomto případě neplatí, že konec dobrý...

No znáte to. Jednak to totiž není konec (rozsudek je nepravomocný) a jednak to, kam vše dospělo, není zase tak dobré.

Se soudcem Berkou je odsouzen bývalý prorektor Univerzity Karla Engliše Vladislav Větrovec, bývalý konkurzní správce Daniel Thonat a další.

Jedním z důležitých důkazů u soudu byly odposlechy Větrovce. Větrovec je totiž neuvěřitelně upovídaný a u táborského procesu se ukázalo, že to není nejlepší vlastnost pro šéfy gangu. Ve skupině si mezi sebou říkali brácho – docela zábavně tak zní kupříkladu dialog mezi dnes odsouzeným Větrovcem a bývalým sekčním šéfem Národního bezpečnostního úřadu Vladimírem Šišou.

Větrovec: "Hele, a brácho, brácho, nepřijde ti, nepřijde ti, nepřijde ti, že my jsme, vole, když to tak, vole, vyhodnotíš ty a já, že jsme tam naprostá extraliga?" Vím, přitakával Šiša. Jenže odposlechy kromě "bystrého" ducha mluvčích ukazují na daleko závažnější věc.

Podle bývalého šéfa protikorupční jednotky Josefa Bečváře pro konkurzní mafii pracovalo pět policistů, ale i soudci a státní zástupci z Nejvyššího státního zastupitelství. Právě Bečvářovi podřízení přitom případ rozplétali.

Stojí za to si připomenout, o co vlastně v případu konkurzní mafie jde.

Větrovcovi lidé vytipované podniky posílali do konkurzu. (Konkurz je speciální institut, který má chránit věřitele společností. Když se dostane firma do situace, kdy nedokáže splácet své závazky, soud určí konkurzního správce, který firmu převezme. Jeho úkolem je rozprodat majetek firmy a uspokojit věřitele. O každém konkurzu rozhoduje soudce.) Spolupráce soudce Jiřího Berky proto byla naprosto zásadní. Ale nebyl sám.

U ústeckého soudu dodnes pracuje soudkyně Renáta Zlámalová. Podle svědectví konkurzního správce Thonata dostala od konkurzní mafie zájezd do Londýna. Zlámalová přiznala, že jí Thonat zájezd pomohl zařídit, ale tvrdila, že si ho platila sama. Účty však neukázala. Některé konkurzy včera odsouzenému Thonatovi zadávala právě JUDr. Zlámalová.

Před táborským soudem stálo celkem dvanáct lidí a soud se zabýval vytunelováním deseti společností. Jenže v žádném z případů se nikdo nezajímal o to, kdo si konkurz vlastně objednal.

Před několika lety o tom vypovídal bývalý konkurzní správce Daniel Thonat, který obvinil kupříkladu Tomáše Pitra. Ten si podle něj údajně objednal konkurz Union banky. Vedle Pitra s konkurzní mafií spolupracovali i podnikatelé, kteří mají dodnes takzvaně čistý štít. Jako příklad nám může posloužit konkurz Krušnohorských strojíren. Část podniku skončila v rukách Mostecké uhelné ovládané dřívějšími majiteli.

Předseda představenstva Krušnohorských strojíren Vladimír Jemelík o konkurzu vypovídal do policejního protokolu. Mimo jiné popisoval, jak jej tehdejší náměstek ministra financí Jaroslav Šulc zastrašoval tím, že by mu mohlo jít o zdraví.

Šulc později přiznal, že Jemelíka "varoval", ale tvrdil, že to myslel dobře. Jemelík skutečně po nátlaku dostal strach a proti konkurzu se nebránil.

Ani Šulc, ani původní vedení Mostecké uhelné však před soudem nestáli. Výsledek táborského soudu je dobrý začátek, ale byl by to velmi smutný konec. Vlastně to je velmi smutný konec.

U protikorupční policie totiž nezůstal ani jeden z policistů, kteří se případem zabývali, všichni nakonec museli odejít. O tlacích, kterým čelili, přímo mluvit nechtějí, ale mezi řádky je jasno.

Jedna z nich to vyjádřila lakonicky: "Nakonec se jim to povedlo. Všichni jsme nakonec odešli, nebo děláme jinou práci. Myslím, že vyšetřování nebude pokračovat."


Video