Falešné neschopenky vydělaly miliony

  • 21
Pražská policie odhalila rozsáhlý podvod s nemocenskými dávkami. Jak si na nich přivydělat, přišla jedna účetní a pro svůj plán získala 69letého podnikatele, lékaře i jeho zdravotní sestru. Falešné neschopenky jim vynesly téměř čtyři miliony korun.

Policie se případem zabývala od února na podnět Správy sociálního zabezpečení pro Prahu 2. Úředníkům se nezdály údaje týkající se všech zaměstnanců tří malých firem sídlících ve druhém pražském obvodu.

Během krátké doby se ale přihlásily i další pražské správy sociálního zabezpečení, i jedna mimopražská.

Postupně policie odhalila osm malých firem, v nichž jako jednatel či zmocněnec figuroval devětašedesátiletý pan O. "Všichni zaměstnanci firem, z nichž každá zaměstnávala okolo deseti až patnácti osob, krátce po uzavření pracovního poměru - během tří až pěti dnů, náhle onemocněli," vysvětlila mluvčí pražské policie Iva Knolová.

Neschopenky vystavoval v drtivé většině vždy jeden lékař a trvaly vždy několik měsíců, ale i maximální možnou dobu – tedy až 270 dní, po kterou lze pobírat nemocenské dávky.

Podnikatel i jeho účetní skončil ve vyšetřovací vazbě. "Ani jeden nechce přiznat svoji vinu a oba očerňují právě toho druhého," sdělila mluvčí. Všem aktérům případu hrozí až osm let vězení.

"Při domovní prohlídce v bytě vazebně stíhané ženy zajistili policisté i podrobné záznamy, v kterých bylo pečlivě evidováno, jaké částky byly tomu kterému zaměstnanci vyplaceny ze zaslaných nemocenských dávek," uzavřela policejní mluvčí.

Stačil nápad
Podstata případu je podle policistky celkem jednoduchá, šlo prakticky jen o nápad.

Paní účetní je v zaměstnaneckém poměru v jedné nejmenované firmě a po celou tuto dobu je v pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel jí nedělá problémy, neboť mu odvádí z pobírané nemocenské jakýsi desátek. Spokojenost je tak na obou stranách, neboť dotyčná, zdravá – nemocná, může nerušeně v pracovní neschopnosti vyvíjet další aktivity.

Během času zaměstná u téhož zaměstnavatele i svého přítele a ten také vzápětí onemocní. Tentokrát však vybírá desátek ona. Ani tentokrát se nad podivnými okolnostmi pracovní neschopnosti nikdo z vedení firmy nepozastavil.

"Tehdy patrně poprvé nepoctivá účetní přišla na myšlenku udělat si z neoprávněně vydaných nemocenských dávek výhodnou živnost. A nápad záhy zrealizovala. Sehnala si schopného zaměstnavatele a všeho schopného lékaře," poznamenala Knolová.

Nejdříve se seznámila s panem podnikatelem O., kolem něhož se soustředilo dostatek vhodných malých firem a stala se účetní v jedné z nich.

Poté měla štěstí i na ochotného lékaře. Příznivě nakloněna byla i jeho zdravotní sestra, a tak se vše mohlo postupně dát do pohybu.

Účetní nastoupila u nového zaměstnavatele, vzala si pracovní neschopnost a začala shánět duše pro svůj "projekt". "Nejdříve se porozhlédla v řadách své početné rodiny žijící zejména na Slovensku, ale poptala se i u známých. A zájem byl," popsala začátek "podnikání" policistka.

Další lidi sehnal majitel firem, zdravotní sestřička ale i zaměstnanci.

"Pan podnikatel O. byl ochoten uzavírat pracovní smlouvy s osobami z řad kriminálně závadových osob, cizinců i sociálně slabých občanů se základním vzděláním, kteří se momentálně nacházeli v tíživé životní situaci, na posty manažerů, zástupců jednatele, vedoucích a zástupců vedoucích," vypočetla mluvčí.

Hrubé mzdy se vždy pohybovaly na hranici třiceti až čtyřiceti tisíc korun. "Zajímavé je, že na seznamu zaměstnanců jednotlivých firem nefiguroval nikdo, kdo by měl vykonávat faktickou práci," poznamenala Knolová

Bezprostředně po uzavření smlouvy, byl každý nový zaměstnanec přihlášen na příslušné správě sociálního zabezpečení. Po vykonání nástupní prohlídky u "závodního lékaře" nováček onemocněl a nastoupil pracovní neschopnost s tím, že mu bude nemocenská vyplácena prostřednictvím zaměstnavatele.

Peníze - nemocenské, které poté sociální správa vyplácela na účty, vybírala paní účetní a poctivě je rozdělovala na několik dílů.

"Část připadla paní účetní, část panu podnikateli, lékaři, zdravotní sestře a část rodině paní účetní. A podíl zbyl někdy i na některé zaměstnance. V konečném důsledku tito zaměstnanci pana podnikatele na mzdách a povinných odvodech nic nestáli, naopak," osvětlila policistka.

Po čase ale začalo podnikání drhnout. Pracovníkům sociálních správ začalo být divné, že se na žádostech desítek pojištěnců o zaslání nemocenských dávek objevují stále tatáž čísla tří účtů.

Účetní se proto domluvila s některými "zaměstnanci", aby založili účty na svá jména u různých bank a vymínila si u nich podpisové oprávnění. Tok peněz tak mohl plynout dál. Paní účetní jen měla více běhání, aby stačila obratem vybrat peníze ze dvou desítek účtů.

Na všechno zabíral Ibalgin
Při domovní prohlídce u doktora policisté zajistili veškerou zdravotní dokumentaci "zaměstnanců".

"Lékař a jeho asistentka, zaměstnaná coby zdravotní sestra, ačkoliv se v minulosti vyučila v oboru prodavač - bez dalšího odborného vzdělání, dobrovolně zdravotní dokumentaci vydali," sdělila policejní mluvčí.

"Léčba pacientů byla skutečně podivná. Lékař na rozdílné diagnózy ordinoval povětšinou jediný lék – Ibalgin, a to i tehdy, kdy se pacient léčil se žaludečními vředy," doplnila Knolová.

Stejně tak i vedení zdravotní dokumentace nebylo podle policie v souladu se zákonem. Lékař ale tvrdí, že nepochybil a nevyvedlo ho z míry ani tvrzení některých lidí, že se u něho nikdy nezaevidovali coby pacienti a odmítl k věci vypovídat.

Policisté získali dost důkazů, aby vznesli obvinění z podvodu, padělání a vystavování nepravdivých lékařských zpráv, posudků a nálezů. Lékař a jeho zdravotní sestra jsou stíhání na svobodě a oba vykonávají i nadále své povolání.

"Lékař a zdravotní sestra si byli vědomi toho, že jimi vystavované doklady o pracovních neschopnostech nemají opodstatnění, a že budou zneužity k čerpání neopodstatněných dávek nemocenského pojištění," podotkla mluvčí pražské policie.


Video