Forenzní genetik Daniel Vaněk

Forenzní genetik Daniel Vaněk | foto: Jakub Bartosz, iDNES.cz

Dokonalý zločin beze stopy se může stát, říká forenzní genetik

  • 60
Bývalý policista Daniel Vaněk má laboratoř, kde prověřuje případy lidí, které poslal soud do vězení na základě pochybně provedené analýzy DNA. Tvrdí, že nekritická sebejistota vyšetřovatelů už dostala za mříže nevinné lidi i v Česku. Zároveň naznačuje, že lze spáchat dokonalý zločin, při kterém nezůstane na místě činu stopa.

Městský soud nedávno řešil odvolání, u kterého jste vypracoval znalecký posudek. Nakonec vám dal 20. ledna zapravdu a zprostil obžaloby muže, který se údajně účastnil přepadení banky. O spisu ještě rozhodne vrchní soud, nicméně z verdiktu jasně vyplývá, že problém byl také v analýze DNA. Co bylo špatně?
K loupeži bylo použito auto a policie ze sedadla zajistila smíšenou biologickou stopu, tedy materiál pocházející od více osob. Jeden z problémů vidím v tom, že aniž by si obstarali vzorek od majitele auta, porovnali smíšený DNA profil s genetickou databází, ve které nalezli jakousi shodu. Jenže v takovém případě tam mohou být třeba stovky lidí, kteří se budou v tu chvíli "shodovat". Říkám tomu, že si pachatele "vypočítali".

Jak se tedy mělo postupovat?
Správně měli zajistit DNA vzorek majitele auta, přesně určit profil neznámé osoby, provést porovnání s databází, opakovat analýzu a aplikovat správné statistické postupy a závěry srovnat s dalšími nálezy.

Zmíněný profil DNA mohl odpovídat podle policejních expertů asi 240 lidem. Policie dokonce stopy zajistila na nevhodném materiálu, čímž se znehodnotily a podle soudu takový výsledek nestačí.
Soudy obecně špatně vyhodnocují výsledek typu "shoda na devadesát devět procent". Každý si řekne, to je moc dobré, ale pro mě toto číslo není vůbec žádná identifikace, protože se na to může hodit každý stý člověk z republiky, z deseti milionů sto tisíc lidí. To není žádná individuální identifikace, to prostě může být pouhopouhá náhodná shoda.

Podobných kauz řešíte víc. Je toto zatím jediné rozhodnutí?
V dalším případě například odvolací soud uznal moje výhrady, že byl v předchozím řízení špatně pochopen genetický posudek policie. Soudkyně okresního soudu si totiž vysvětlila nález tak, že v autě byla zajištěna krev oběti. Mně se podařilo tuto mylnou domněnku vyvrátit.

RNDr. Daniel Vaněk, PhD.

Vědeckou kariéru začal v Československé akademii věd, pomáhal zakládat DNA laboratoř kriminalistického ústavu, získal doktorát z forenzní genetiky.
Po odchodu od policie se podílel na identifikaci obětí z masových hrobů v Bosně a Hercegovině, vypracovával posudky pro Mezinárodní soudní tribunál pro bývalou Jugoslávii.
Řídí nestátní laboratoř Forenzní DNA servis, která provádí například určování otcovství, přezkum trestních kauz nebo zjišťování původu rodových linií hluboko do minulosti podle genetické informace zapsané v mitochondriální DNA a Y-chromozómu.
Publikuje v zahraničních impaktovaných časopisech, je členem několika vědeckých společností a přednáší na Karlově univerzitě.

Kolik je podle vás momentálně v českých věznicích lidí usvědčených analýzou DNA, o které lze pochybovat?
Asi dvacet. Upozorňuji, že je to jen můj kvalifikovaný odhad, ve kterém vycházím ze své mnohaleté praxe, vědeckých poznatků a srovnáním se situací v zahraničí. Upřesnit tento odhad by bylo možné pouze přezkoumáním sporných kauz.

Kde je podle vás "zakopaný pes"?
Všechno to začíná na místě činu u zajišťování vzorků, které se mohou smísit s cizorodou DNA. Je nezbytné používat ochranné prostředky a pomůcky určené pro forenzní využití. U nás na to často nejsou peníze, takže je běžné, že policisté pracují například s normálními lékařskými tampóny, které jsou sice sterilní, ale to nestačí. Možná závažnější problém je značné pracovní přetížení expertů z policejních laboratoří, leckde může být riziko i v neodpovídajících přístrojích.

Takže to při zajišťování stop nevypadá jako v seriálech?
Zdaleka ne, i když někde se policejní technici opravdu ze všech sil snaží. Mnohdy si ty správné prostředky kupují sami nebo přijdou na návštěvu ke mně, tak jim něco dám. Ale tak to nejde dělat, to není koncepční řešení.

Řekněme, že všechno funguje bezvadně a sběrači stop jsou od hlavy k patě v ochranném oblečení: latexové rukavice, přikryté vlasy, kombinéza, rouška, návleky na nohou. Může je zločinec přesto obelstít? Třeba tak, že bude mít na sobě něco podobného?
Ano, to lze. I kdyby vám chyběla rouška, sice byste vytrousil stovky buněk, ale já bych je pravděpodobně nenašel. Musel bych být připravený na to, že po vás budu něco zajišťovat a tu místnost před tím vyčistit.

V závěrečné scéně filmu Skrytá identita tímto způsobem sprovodí ze světa zločinného policistu jeho kolega. Tak tedy vypadá dokonalý zločin?
Ví, co dělá. Nesmí tam po sobě nic nechat.

DNA

Deoxyribonukleová kyselina nese genetickou informaci organismu. Je nezbytná pro život, kóduje a zadává buňkám jejich program, čímž předurčuje vývoj a vlastnosti celého organismu.

Člověk může mít dvojí genetickou informaci. To je taky komplikace, ne?
Klasický případ je ten, kdy vám je transplantována kostní dřeň. Buňky dárce budou vyrábět bílé krvinky s jeho genetickou informací, ale zbývající buňky vašeho těla budou původní. Další možností by bylo, pokud byste byl genetickou chimérou - občas se může stát, že dojde ke splynutí zárodků v raném stadiu. Takže třeba pohlavní orgány jsou geneticky jakoby vašeho bratra a když například spácháte znásilnění, bude zajištěna stopa spermatu a z něho DNA profil. Odeberu vám vzorek a zjistím: původcem spermatu je asi váš bratr, protože vzor DNA je velmi podobný, ale ne totožný. Jenže vy řeknete: já ale žádného bratra nemám.

Jak je to vůbec se stářím biologické stopy?
Tak to zatím nedokážeme spolehlivě určit. Zatímco třeba otisk prstu lze přenést těžko, u biologického materiálu to je jinak. Třeba s vámi půjdu večer do hospody, vezmu vaše nedopalky a vy pak půjdete domů spát. Vezmu ty vajgly, někde něco udělám a rozmístím je tam. No a je tam proti vám docela dost silný důkaz a garantuji vám, že bez jiných důkazů ve váš prospěch můžete mít přinejmenším velké problémy.

Kdy je důkaz pomocí analýzy DNA řekněme dokonalý, v čem je taková biologická stopa geniální?
Genetická identifikace je úžasná metoda. Předpokladem je ale správná aplikace nejnovějších vědeckých poznatků a důsledné dodržení postupů. Pokud si uvědomujeme veškerá rizika, výsledek pak má vysokou hodnotu a je to skvělý a téměř nezpochybnitelný důkaz.

forenzní disciplíny

"Forenzní" znamená aplikování vědy na vyřešení otázek spojených s právním systémem.

Je to vědecká disciplína, takže si představuji, že se vyvíjí stále dopředu k lepším výsledkům. V čem je tedy úskalí?
Souvisí to právě s vývojem. Dřív jsme k analýze potřebovali poměrně hodně biologického materiálu, třeba velkou krevní stopu, hodně spermií v poševním výtěru a podobně. Postupně se ale technologie zlepšovaly a nyní nám stačí třeba deset dvacet buněk. Jenže tím je ta metoda hrozně náchylná na chyby, kontaminaci cizorodou DNA, navíc existuje spousta dalších faktorů, které mohou negativně ovlivnit výsledek.

V praxi to vypadá jak?
Když je pro analýzu množství materiálu pod limitem, může se stát, že stokrát opakujete test s padesáti různými výsledky. V takových případech se k tomu má přistupovat velmi obezřetně a člověk hlavně o sobě musí pochybovat a výsledky opakovaně kontrolovat - pokud ale v laboratoři pracuje mistr světa, který o kvalitě své práce ani na okamžik nezaváhá, tak je to cesta do pekel.

Takže čím větší stopa, tím lépe.
Samozřejmě. Pokud tomu ale tak není, musíme u výsledků dokázat, že jsme eliminovali veškerá rizika, což by se mělo objevit u soudu v posudku. Pokud to tam není, je na místě výsledky přezkoumat.

Forenzní genetik Daniel Vaněk

Jaká je tedy podle vás momentálně pravděpodobnost chyby?
Záleží na konkrétním případu, ale v případě mikroskopických stop je průměrně každý stý případ ohrožený chybou. A to je hodně velké číslo.

Kde berou soudci názor, že je analýza DNA důkaz jako hrom?
Cítím za to jistou spoluodpovědnost. Když jsem před téměř dvaceti lety v Česku forenzní genetiku pomáhal zakládat, jezdil jsem po celé republice a říkal, jak je to skvělá a neomylná metoda. Bylo potřeba ty lidi přesvědčit, aby její výsledky používali při objasňování zločinů a podobně. Mezitím se ale díky pokroku v technologiích stalo to, co jsem vám už řekl.

Zřejmě to není jen problém Česka. Jaká je situace v zahraničí?
Problémy si uvědomují téměř všude. Asi nejdál jsou v USA, kde například funguje projekt Innocence, který přezkoumává staré případy. Přijali tam filozofii, podle které je lepší deset pachatelů, kteří běhají na svobodě, než jeden nevinný, aby seděl ve vězení. U nás je to spíš: za každou cenu musíme někoho za ten trestný čin odsoudit.


Video