Skupina demonstrantů, kteří nebyli během návštěvy čínského prezidenta vpuštěni na Hradčanské náměstí, podala správní žalobu na počátku dubna. Iniciativu podpořili například bývalí ministři Michael Kocáb a Martin Bursík, advokát Jan Kalvoda nebo režisér Václav Marhoul (více o podání žaloby zde).
Žalován je pražský magistrát, policie i ministerstvo vnitra. Svolavatelé demonstrace považují za nezákonná jak rozhodnutí magistrátu, který rozhodl o zákazu vstupu na náměstí, tak i vlastní zásah policie na místě. Podle nich bylo porušeno právo na svobodu projevu a právo shromažďovací.
Žalobci navíc tvrdí, že se jedná o dlouhodobě zavedenou praxi, kdy policie pošle žádost magistrátu, a ten jí okamžitě vyhoví, aniž by fakticky provedl správní řízení a jednal se zainteresovanými.
Ozbrojenci proti Němcové, Havlovi či Malému
Blanka Gřondilová z pražského magistrát uvedla, že odbor dopravy postupoval na základě zákona o silničním provozu. „Protože policie měla v návrhu i zákazové značky, proto vydal takové rozhodnutí. Odbor neměl v úmyslu zasahovat do shromáždění,“ řekla Gřondilová.
Ministerstvo vnitra a policie se brání tím, že uzavření náměstí bylo součástí bezpečnostních opatření ve spojitosti s mezinárodní návštěvou čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Tato opatření vycházela ze zákona o policii.
„Hradčanské náměstí spadalo do bezpečnostního perimetru,“ řekl zástupce ministerstva Ivan Lach. Podle něj nešlo v žádném případě o policejní svévoli. Upozornil, že podobná opatření platila i při návštěvě prezidenta Baracka Obamy či při pohřbu Václava Havla.
Bývalý místopředseda vlády Michal Bursík, který je jedním z žalobců, uvedl, že na akci bylo pozváno tisíc až patnáct set lidí. Až na místě zjistili, že je náměstí uzavřené. Bylo těžké těmto lidem vysvětlit, že se mají spořádaně rozejít. Nepomáhala tomu ani policie na místě, včetně antikonfliktního týmu.
Zásah policie vůbec označil Bursík za neadekvátní, když plně ozbrojení policisté stáli proti takovým nebezpečným živlům jako bývalá mluvčí Charty 77 Dana Němcová, bratr prezidenta Václava Havla Ivan nebo biskup Václav Malý.
Policie: Tibetská vlajka bránila pohledu za okno
Mratin Maloš a Ladislav Pelcl pak žalovali ministerstvo vnitra, kvůli zásahu policie poblíž hotelu Hilton, kde přišla do jejich kanceláře a donutila je sundat vyvěšenou tibetskou vlajku. Podle nich na to neměla právo, stejně tak neměla právo je legitimovat a zakázat jim pořizování videozáznamu ze zásahu.
Ministerstvo se opět brání tím, že se jednalo o bezpečnostní opatření a kvůli vlajce nebylo možné kontrolovat prostory za okny. Advokát žalobců Robert Kučera ale upozornil, že v budově byly na řadě oken zatažené žaluzie a to policistům nevadilo. Ministerstvo se hájí tím, že na tyto případy použila policie termokameru.
Žalobci popisují, jak museli sundat tibetskou vlajku:
Obě kauzy soud neukončil a odročil. V prvním případě už zazní jen závěrečné návrhy, ve druhém soudce Ladislava Hejtmánka zajímá, jak vlastně tehdy policisté využívali onu termokameru.
Opatření kolem návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na konci března vyvolala vlnu kritiky. V ulicích se střetli odpůrci čínského režimu i organizovaní vítači z řad Číňanů. Policie na několika místech vyšetřovala vyvěšené tibetské vlajky, například na pražské FAMU nebo v Galerii Vltavín nedaleko Žofína (psali jsme zde a zde). Policie se omluvila pouze za zásah na FAMU (více zde).
Miroslav Kalousek během konfliktu s policií:
