Slováci v Kuvajtu změnili základnu

Na vojenské základně v Camp Doha se k Čechům, kteří tam jsou s Američany už rok, nedávno připojilo 69 slovenských vojáků. Od pátku je ale v Camp Doha jen zbytek česko-slovenského praporu. Jeho velká část se totiž přesunula na novou základnu.

"Zhruba čtyři sta vojáků praporu se přesunulo na Kuvajtské národní výstaviště. Tam jsou velké haly a rozsáhlé parkovací prostory. V Camp Doha zůstala malá část slovenských vojáků. Ti nám dvakrát denně přivážejí teplé jídlo, náhradní díly nebo další technické věci," řekl psycholog a mluvčí praporu Luděk Lávička.

Nové dočasné sídlo je na předměstí hlavního města Kuvajt City a je vzdálené asi 45 kilometrů od původní základny Camp Doha.

Slováci i Češi k němu, podle Lávičky, jezdí kolem strategických objektů, které by mohly být cílem teroristů. Při jízdách Kuvajtem doprovází Slováky místní policisté.

Ještě před odletem slovenských chemiků se objevily informace o jejich špatném vybavení. Prý mají poruchovou techniku, brzdy aut nebrzdí a podobně.

"Slováci jsou výborní, jsou na tom stejně jako Češi. Říkám to absolutně upřímně. Jsem také psycholog jednotky a jsem mimořádně spokojený s úrovní," řekl Lávička.

Slovenské oficiální kruhy o slovenských chemicích příliš informovat nechtějí. Ministr obrany Ivan Šimko pouze uvedl, že telefonoval veliteli praporu a že situace se nezměnila. "Nálada je dobrá, technika funguje," řekl Šimko.

Česko-slovenská jednotka denně prověřuje radiační, chemickou a biologickou situaci.

"Slovenští a čeští vojáci nehlídají budovy, ale analyzují, zda byly či nebyly použity zbraně hromadného ničení, nebo jestli ve vzduchu nejsou jiné škodliviny. Informace posílají do laboratoří, ze kterých okamžitě přicházejí výsledky americkému velení," říká Lávička.

V Kuvajtu je nyní stejná situace jako před měsícem nebo dvěma. V místních novinách se stále diskutuje o možné válce s Irákem, ale žádné horečné přípravy se nekonají.

Článek dodal magazín
SME ON-LINE,
zpravodajský partner iDNES

Přes tisk vláda lidi informuje o vývoji. Vyzývá je, aby si zabezpečili prostředky osobní ochrany, čili masky a ochranné obleky. Část lidí si už nakupuje do zásoby trvanlivé potraviny, ale jinak žije Kuvajt zatím úplně normálním životem.

Největší obavy z války byly v Kuvajtu někdy koncem listopadu. poté obavy klesly a teď se opět mírně stupňují.

Český politolog Ivan Gabal nedávno SME řekl: "Kuvajt je v těžké situaci, protože celá dospělá populace ví, že kdyby nebylo americké operace v roce 1991, Kuvajt už by neexistoval. Je tam ale obrovský podíl mladých lidí, kteří vystudovali na západních školách, a ti si na válku nepamatují."

Češi a Slováci dostanou stejně
K dobré spolupráci Slováků a Čechů zřejmě přispěl i fakt, že oba státy odměňují své vojáky stejně. Nedělí se tak na bohatší a chudší.

Kromě svých platů mají měsíčně příplatek 1850 až 3000 amerických dolarů (podle hodnosti a postavení). Průměr je okolo dvou tisíc dolarů (asi 80 tisíc slovenských korun).

Když půjdou vojáci do akce, příplatek se zvýší až o 800 dolarů a průměr na 2800 dolarů (asi 109 tisíc slovenských korun).

Příslušníci české protichemické jednotky, kteří na americké vojenské základně Camp Dauhá v Kuvajtu nacvičovali evakuaci obyvatel ze zamořeného území, provádějí dekontaminaci oděvů. (25. června 2002)


Video