Ačkoli Butlerova komise prohlásila, že tajné služby v podstatě selhaly, konkrétního viníka neoznačila. Pochybení prý nebyla záměrná.
"Irák neměl žádné evidentní zásoby chemických nebo biologických zbraní v takovém stavu, aby je mohl okamžitě použít," prohlásil Robin Butler.
Kritika se dotkla také vládní Komise pro výzvědné služby (JIC), která v roce 2002 sestavila zprávu o iráckých zbraních. Na jejím základě poté Tony Blair přesvědčil britský parlament, aby souhlasil s invazí do Iráku.
V dokumentu z JIC ale stálo, že Saddám Husajn má k dispozici chemické a biologické zbraně, kterými může zaútočit během 45 minut. Žádný takový arzenál se ale nenašel.
Tony Blair měl text Butlerovy zprávy k dispozici o den dřív, než se s ním seznámila veřejnost. "Závěry, ke kterým komise došla, plně akceptujeme," prohlásil. "Nikdo nelhal a nikdo nepodváděl," oddychl si Blair a přiznal, že se zdá být evidentní, že Saddám Husajn nebezpečné zbraně neměl.
Lord Butler uvedl, že do budoucna by se měla zlepšit organizace a struktura britských tajných služeb. Doporučil proto, aby pravomoci jednotlivých institucí (MI5, MI6, JIC či GCHQ) byly přesněji vymezeny a odděleny.
Současně komise odmítla názory, že by vláda Tonyho Blaira záměrně manipulovala fakty, které se jí dostaly do rukou. Naopak špioni podle ní odvedli špatnou práci, protože si mnohé informace neověřili.
Agentům ale dal Butlerův tým za pravdu v případě, kdy se Irák sháněl po jaderných materiálech v Africe. V této kauze prý pracovali s věrohodnými a ověřenými důkazy.
Butlerova komise, která založil ministerský předseda Blair, shromažďovala důkazy pět měsíců. Její závěry jsou v lecčems shodné s komisí amerického Kongresu. Ta pokárala zpravodajské služby, ale odmítla přímou vinu George Bushe. - více zde
