Celá polsko-ruská hranice je dlouhá 210 kilometrů.
Neznamená to ale, že na úsecích, kde bobři vytvořili zátoky, není kontrolována. "Policie objíždí zaplavená místa, ale je to mnoho kilometrů navíc. No a bobři mají tu vlastnost, že pracují rychle. Tam, kde je dnes sucho, může být zítra bažina, proto pracovníci nemohou ani pořádně naplánovat trasu objezdu," uvedla mluvčí warmińsko-mazurské pohraniční stráže Justyna Szubstarská.
Hlodavci jen na úseku dlouhém 22 kilometrů vytvořili 38 příkopů a několik velkých zátok, přes které nelze podle mluvčí přejet ani traktorem.
Velitel warmińsko-mazurské pohraniční stráže se již obrátil na starosty příhraničních měst a obcí s prosbou, aby se začali situací zabývat. K řešení vyzval také ruskou stranu.
Bobři mají v oblibě zejména kůru stromů, přičemž dřevinu o průměru dvanácti centimetrů dovedou "setnout" za půl hodiny. Za jeden rok pak bobr dokáže zpracovat až čtyři tuny dřeva. Na jedné straně mění místní prostředí, na druhé straně tak podle odborníků vznikají životní podmínky pro nový hmyz anebo nová zvířata, třeba další hlodavce.
