Za studené války se předpokládalo, že vojenská letiště se stanou prvními cíli jaderných úderů v případě vypuknutí třetí světové války. Proto to úsilí vyvinout typy, které budou moci operovat i bez nich z rozptýlených obtížně vyhledávatelných stanovišť. Jediný vývojově úspěšný - britský Harrier byl pak po pádu komunismu pro velké náklady na provoz v Anglii z výzbroje vyřazen.

Definitivně je vyřazován až s nákupem F-35 ve verzi STOVL. Jinak se dá těžko operovat z malých britských letadlových lodí.

No, na tom by se mělo makat. Obří mezinárodní letiště rozhodně nejsou "na každém rohu" a dopravní letadla se svislým startem by umožnila stavět letiště mnohem menší, jejichž síť by byla mnohem hustší.

Tohle se nějak zanedbalo a téma otevřela až dopravní letadla s elektromotory, která jsou ovšem maličká a unesou jen "pár" lidí.

Náklady na vývoj a především na ekonomický a bezpečný provoz jakýchsi vašich velkých VTOL dopravních letadel by byly extrémně velké a v žádném případě by nikdy nevedly k rozvoji letecké dopravy. Dnes v době sledování nákladů po celou dobu životnosti /Life Cycle Cost/ jsou z nich ze všech "profit makery" - výrobci trvalého zisku a proto do této oblasti vstupuje s ochotou finanční kapitál formou leasingu draků a pod ně neustále dokonalejších a spotřebou paliva úspornějších pohonných jednotek. Pokus vašeho typu - vnést tam něco "direktivně" skončily vždy i v SSSR ostudnými konci.

https://www.youtube.com/watch?v=xHnzcwgCt-c

Síť letišť kulminovala v době druhé světové války a od té doby jen klesá...

Mne se líbí to "vzuuum" při startu Dornieru. Jak z prvních sci-fi filmů u vesmírných raket

myšleno vesmírných lodí, ne prosté rakety na raketový motor

Je tam s dovolením chyba - STOL je short TOL, ne vertical TOL. Na třetí straně.

Aha, už mě někdo předběhl.

Nejde mi do hlavy ta přechodná fáze - pro dostatečný vztlak na křídlech musí přeci letadlo dosáhnout určité, celkem vysoké, rychlosti. U těch VTOL visí na místě ve vzduchu, díky tahu zdvihových motorů. Pak se pomalu dává do pohybu dopředu - co ho drží v luftě do dosažení potřebné rychlosti? (pokud má jen jeden motor pro start, let i přistání)

Vektor tahu se mění postupně, klesá tah směrem vzhůru a zároveň stoupá rychlost a tedy vztlak. Tah přitom uděluje letadlu zrychlení, ale vztlak závisí na rychlosti, takže je to složitá fáze, která vyžaduje rezervu tahu a zároveň velmi přesné řízení hodnoty tahu, vektoru tahu i úhlu náběhu, který se navíc zpočátku řidí tryskami a poté aerodynamicky. Zkrátka je to ten největší oříšek při vývoji VTOL.

Díky za zajímavý článek, pane Folprechte. Jako vždy....

Malá oprava: poslední věta o Dornieru - v závorce má zřejmě být Short take-off....

Díky, opraveno. Chyba vznikla mojí leností, zkopíroval jsem si pro STOL význam zkratky VTOL ze začátku článku, ale už v té rychlosti nepřepsal první slovo.

Nevím proč, ale ten Dornier Do 31E se mi velmi líbí.

šestimotorová stíhačka ...

Harrier dělá teda pořádný kravál.

Klíč k úspěchu Harrieru byl jednoduchý. Použití jen jednoho motoru pro start, let i přistání. Ostatní se toho báli, a proto selhali. Všechny ostatní stroje tahali ještě zdvihové motory, které fungují jen při startu a přistání, po zbytek letu představují jen zátěž. Nejde jen o hmotnost motorů, ale i gondol, ovládání, hasících systémů a palivových potrubí. Zavedení kompozitů a moderní avioniky pak vedlo k ještě lepší verzi AV-8B (Harrier GR.5).

Byl to hlavní klíč k úspěchu. Zdvihové motory vedle propulzních neměly všechny ostatní tehdy se rodící projekty VTOL letounů, byť většina ano.