Kniha Vyšetřovatel vyšla v Česku v roce 2017. Kriminalista a první český vyšetřovatel pracující u Mezinárodního tribunálu v Haagu Vladimír Dzuro v ní popisuje své zážitky z pátrání po důkazech a válečných zločincích na území států bývalé Jugoslávie.
Dílo nyní vychází v anglickém překladu s názvem The Investigator - Demons of the Balkan War. S předmluvami od Madeleine Albrightové a bývalé haagské prokurátorky Carly del Ponteové knihu ve Spojených státech vydává nakladatelství Potomac Books, University of Nebraska Press. V rámci propagace knihy přijel na několik přednášek autor i do Prahy.
Vladimír Dzuro je emeritní policejní rada a v současnosti vede kancelář Úřadu pro vnitřní záležitosti OSN v New Yorku. V roce 1994 se aktivně podílel na práci mírových sil OSN v bývalé Jugoslávii (UNPROFOR), od dubna 1995 pak zastával více než devět let funkci vyšetřovatele Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Den Haagu, v Holandsku. Pro Technet.cz napsal ze svého působení už řadu článků.
Co dokážou lži a fake news?
Když jsme v roce 2017 dělali s Vladimírem Dzurem první rozhovor, jedna z klíčových otázek mířila na samotný začátek šíleného vraždění, které se v rámci takzvané války v Jugoslávii odehrálo. Co způsobilo, že soused začal vraždit souseda. A jeho ženu, děti, prarodiče ... . Vladimír Dzuro k tomu tehdy mimo jiné poznamenal:
Vladimír Dzuro a obě vydání jeho knihy Vyšetřovatel - Démoni balkánské války a světská spravedlnost
„Na tom je snad nejhorší, jak jsou ti lidé hodní. A Srbové jsou stejní, když jste v Srbsku. A v Bosně, tam je to v pozitivním slova smyslu ještě horší, ti by se úplně rozdali. Člověk se zákonitě musí ptát, jak to válečné šílenství mohlo začít.“ (pokračování zde)
Dnes na začátku svých přednášek Dzuro přítomné obvykle požádá, aby se podívali z okna. Následují totiž překrásné fotografie Vukovaru, jak jej ze svých oken viděli tamní obyvatelé před zářím roku 1991.
Pak se během několika měsíců proměnilo město v trosky. A to zdaleka nebylo to nejhorší. Následovaly masakry civilního obyvatelstva. Dřívější poklidní sousedé bez výčitek postříleli stovky svých sousedů, protože ti lidé byli ... například jiné národnosti.
„Ekonomická krize, nezodpovědné politické elity, tisk kontrolovaný statní mocí a do emočně vypjatého prostředí vypuštěné fake news způsobily v bývalé Jugoslávii masakry stovek nevinných lidí,“ vysvětluje Dzuro a dodává: „Myslet si, že se něco takového nemůže stát nám, by bylo nezodpovědné. To že se nám v Evropě daří dobře, není samozřejmost.“
Smrtící propaganda: jak lži a falešná fotografie rozpoutaly masakry |
Na počátku masakru na Ovčare, který Dzuro vyšetřoval, stála zpráva o několika desítkách zavražděných srbských dětí. Zprávu odvysílala bělehradská televize v ranních hodinách 20. listopadu 1991. Ze strašlivého činu vinila Chorvaty. Informace však byla kompletně vymyšlená. Nic z toho se nestalo. Hromadnému šíření zprávy to však nezabránilo. V přímé návaznosti na to následoval jeden z nejbrutálnějších masakrů zcela nevinných lidí. Odehrál se šest set kilometrů vzdušnou čarou od Prahy.
Značná část Dzurovy knihy je věnována operaci Květinka, při které by zatčen první válečný zločinec od druhé světové války. Slavko Dokmanovič byl obyčejný starosta již zmíněného Vukovaru (u něhož leží obec Ovčara). Když vypukly nepokoje, místo aby se snažil situaci uklidnit, sám se přidal na stranu těch, co své sousedy mučili a posléze vraždili. Více v článku: „Ale vy ho přece nemůžete zastřelit.“
Masový hrob na Ovčare
V Česku je kniha Vyšetřovatel – Démoni balkánské války a světská spravedlnost téměř vyprodaná, ale nakladatelství Grada chystá na listopad třetí dotisk. Existuje také stejnojmenná audiokniha namluvená hercem Honzou Hájkem.
