Uprostřed obav o budoucnost míru ve světě, na pozadí války probíhající mezi dvěma největšími armádami Evropy přistoupila komunistická Čína k sérii vojenských cvičení kolem ostrovního Tchaj-wanu, na rozmezí Východočínského a Jihočínského moře.
Čína už několik let intenzivně rekultivuje území menších atolů ve vodách Tchaj-wanu, čímž si připravuje půdu pro stavbu námořních a leteckých základen. I proto Tchaj-wan podepsal 24. března 2021 se Spojenými státy dohodu o zřízení „Pracovní skupiny pobřežní stráže“, která bude koordinovat společnou protičínskou politiku poté, co Čína v lednu přijala zákon umožňující její pobřežní stráži střílet na cizí plavidla.
Od září 2020 zveřejňuje tchajwanské ministerstvo obrany zprávy o vniknutí letounů a plavidel Čínské lidově osvobozenecké armády do tchajwanské identifikační zóny protivzdušné obrany. Tato vniknutí, která zahrnují opakované lety stíhacích letounů a bombardérů nad Tchaj-wanem bráněné území, jsou přitom všeobecně považována za demonstraci síly Číny v regionu.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
