Sjezd začal 22. srpna 1968 a skončil již následujícího dne, 23. srpna. Z řady ostatních komunistických sjezdů se zcela vymykal. Mimo jiné tím, že byl prohlášen záhy za neplatný a jeho účastníci získali cejch odpadlíků.
Žádné skutečné změny se nechystaly, ale ...
Sjezd se připravoval již jako mimořádný během Pražského jara, aby potvrdil politické změny. Byť komunističtí reformátoři nehodlali uskutečnit žádné skutečné změny politického systému, byl sovětským vedením považován za nepřijatelný.
Připravoval se od jara 1968 a měl se konat počátkem září 1968. Nelze si ovšem představovat, že by to bylo skutečně svobodné jednání. Měla to být naaranžovaná slavnostní manifestace s předem připravenými výsledky.
TankocachingJak na to Na celkem 21 míst spjatých s tragickými událostmi srpna 1968 rozmístili autoři hry Tankocaching unikátní schránky, keše (od anglického slova geocache) s příběhy ze srpnové invaze. V každé ukryté schránce najdou hráči jeden popis jedné události, který se ve dnech invaze převážně sovětských vojsk, v dané lokalitě odehrál. Hra, která je unikátní verzí oblíbeného Geocachingu, začala 14.8.2018. Druhé kolo startuje 21.8.2018. Seznam míst, kde jsou kešky druhého kola umístěny najdete v tomto článku. Souhrnné informace o Tankacachingu si pak můžete přečíst tady. Pro první nálezce je připraveno malé překvapení v podobě malého modelu tanku a prázdná USB paměť. V některých keškách však z důvodu nedostatku místa ani jeden z výše uvedených dárků nenajdete. Pokud nám však jako první nálezce keše napíšete na adresu tanky@technet.cz a doložíte odlovení, cenu vám rádi předáme. Výhru (tank a USB flešku) získává ten, kdo nám jako první napíše, rozhoduje čas přijetí e-mailu. Je možné, že někdo keš odloví, ale o výhru mít zájem nebude. Teoreticky tak mají šanci i další nálezci v pořadí. Speciální odměna za selfie! Když nám navíc jako první pošlete z místa objevu selfíčko (na adresu tanky@technet.cz) s nalezenou keškou, máme pro vás v redakci další drobné překvapení. Tankocaching pro vás pořádá redakce Technet.cz ve spolupráci se společností Fujitsu Technology Solutions. Autorem odborných textů je historik PhDr. Prokop Tomek, Ph.D. z Vojenského historického ústavu Praha.  |
Jako obvykle se velice pečlivě připravoval, plánovaný průběh byl předem pečlivě režírován jako všechny ostatní komunistické sjezdy. To například znamená, že diskusní příspěvky podléhaly výběru a předběžnému schválení. Konat se měl jako obvykle ve Sjezdovém paláci Parku kultury a oddechu Julia Fučíka, dnes výstaviště v Holešovicích.
Místo konání bylo tajné
Skutečný mimořádný XIV. sjezd KSČ se od příprav lišil. Městský výbor KSČ v Praze začal organizovat sjezd hned 21. srpna 1968. Nejprve se plánovala jen porada delegátů mimořádného XIV. sjezdu.
Zpráva o jednání se šířila tajně, aby nebyla zmařena okupačními vojsky. Utajovalo se i místo jednání. Problém byl s dopravou v ochromené zemi. Proto přijelo málo delegátů ze Slovenska. Někteří byli zadrženi při kontrolách sovětskými vojáky u Břeclavi. Ráno 22. srpna bylo na místě téměř tisíc delegátů, tzn. dvě třetiny, nakonec se zúčastnilo 1 219 z 1 543. Ze Slovenska ale zpočátku jen pět, i když během dne stoupl počet slovenských zástupců na padesát.
Sjezd se zabýval prakticky výhradně okupací, ne předem plánovaným programem. Přijal několik protestních prohlášení, mimo jiné ke komunistickým stranám světa, požadavek odchodu cizích vojsk, výzvu k protestní hodinové stávce 23. srpna atd. Důležitá byla volba nových orgánů, aby tak existovalo vedení strany i v době, kdy její oficiální představitelé byli uneseni okupanty. Sjezd se prohlásil za nepřetržitý.
Druhý den zasedal nově zvolený Ústřední výbor. Nastalo ale rozpolcení: Moskva prohlásila, že sjezd nikdy neuzná. V druhém bodu moskevských protokolů podepsal Dubček a ostatní, že XIV. sjezd je neplatný. Aby byl odstraněn rozkol, byl vysočanský ÚV rozpuštěn, jen 80 členů bylo kooptováno do původního.
Popravdě se sjezd zásadně nevyjádřil k dalšímu směřování země a ani to nebylo ve stávajících podmínkách možné. Proslul jako samostatný čin, kterým se část tehdejších komunistů vyslovila proti vojenské intervenci, pro svobodu a změny, byť výhradně v rámci tehdejšího socialismu.
V neposlední řadě se jednalo o mimořádně rozsáhlou podzemní akci, kterou se podařilo zorganizovat doslova pod nosem okupantů, aniž by si toho oni všimli.
Mráz přichází z KremluVýznam mimořádného sjezdu hodnotil Zdeněk Mlynář, tehdy tajemník ÚV KSČ, v knize Mráz přichází z Kremlu: Odpoledne a v noci 20. srpna 1968 plán politické podpory intervence selhal poprvé. Režie na něm však trvala a dělala své kroky dále podle tohoto plánu. K večeru 22. srpna jeho realizace na sovětském velvyslanectví v Praze však selhala podruhé. A jednou z hlavních příčin tehdy byl XIV. sjezd KSČ ve Vysočanech. Přinutil hlavní režiséry v Moskvě změnit plán a souhlasit s návrhy na jednání. Využili k tomu Ludvíka Svobodu, ale za partnery museli přijmout i ty, kteří vlastně už měli být odsouzeni „revolučním tribunálem“: Dubčeka, Smrkovského, Černíka a další. |
