Doslova "cimrmanovská" postava teoretického fyzika Georga Placzka vstala z popela zapomnění po několikaletém bádání, jehož výsledkem byl můj článek v Čs. čas. fyz. z r. 2005, dostupný na http://dumbell.physics.muni.cz/placzek/papers/Gottvald.pdf . Mne samotného k zájmu o Georga Placzka přivedl kratší článek prof. Jana Fischera v Čs. čas. fyz. z r. 1985. V té době nebylo známo prakticky nic o významné Placzkově roli v projektu Manhattan, ani o jeho pozoruhodném rodinném zázemí v Brně i Alexovicích, mnoha vědeckých i životních peripetiích. Článek pana Pacnera je kompilátem mého původního rozsáhlého článku, mrzí mne však, že bez řádného uvedení zdroje (neřku-li souhlasu autora). Upozorňuji hlavně na okolnost, že panu Pacnerovi se do článku na několika místech vloudily věcné chyby a nepřesnosti, které v původním článku nejsou. Např. z reserpinové hypotézy dělá fakt, členem komunistické strany USA nebyl Robert Oppenheimer nýbrž jeho bratr Frank, atd. Přesto jsem rád za každé připomenutí až románové postavy Georga Placzka, která si naši pozornost opravdu zaslouží. Až půjdete po brněnském nám. Svobody, zastavte se před bronzovou plaketou Georga Placzka na jeho rodném domě č. 3.
Děkuji.
