Proč nás ještě nenavštívili mimozemšťani? Zatím to nestihli

aktualizováno 
„Kde tedy všichni jsou?“ Tak nějak se ptal roku 1950 slavný italský fyzik Enrico Fermi svých kolegů, když debatovali o existenci mimozemšťanů. Existují-li v naší galaxii jiné vyspělé civilizace, tak proč o nich dosud nemáme žádný hodnověrný důkaz? A proč nám o sobě už nedali vědět? Podle dánského vědce Rasmuse Bjorka na to zatím neměli dost času.

UFO, mimozemšťan | foto: Profimedia.cz

Tzv. Fermiho paradox poukazuje na zjevný rozpor mezi obecným přesvědčením, že se ve vesmíru nachází mnoho technologicky vyspělých civilizací, a faktem, že jsme dosud neobjevili nic, co by jejich existenci dokazovalo.

V průběhu let se sice objevilo mnoho nejrůznějších vysvětlení tohoto paradoxu, ale žádné z nich nám bohužel neposkytuje uspokojivou odpověď. Často šlo pouze o více méně nespolehlivé pravděpodobnostní odhady či naprosté spekulace. Za všechny vzpomeňme alespoň známou Drakovu rovnici, snažící se odhadnout počet civilizací, se kterými bychom mohli navázat kontakt.

Ani za 10 miliard let se to nedá stihnout

Rasmus Bjork z kodaňského Institutu Nielse Bohra se při řešení problému vydal poněkud odlišnou cestou, i když i ta je velmi spekulativní. Pokusil se vypočítat, jak dlouho by danému počtu kosmických sond trval systematický průzkum všech hvězd Mléčné dráhy.

Ve své simulaci uvažoval o osmi sondách pohybujících se desetinou rychlosti světla, přičemž každá z nich by mohla vypustit až 8 dalších, menších sond. Naši galaxii rozdělil na oblasti obsahující asi 40 tisíc hvězd. V tzv. obyvatelné zóně Mléčné dráhy (pásmo 300 parseků nad i pod galaktickým diskem) je takových oblastí zhruba 260 tisíc.

Při tomto zadání zjistil, že sondám by jen průzkum 0,4 procenta z celkového počtu hvězd zabral téměř 10 miliard let, tedy asi tři čtvrtiny stáří vesmíru. Z toho tedy podle něj vyplývá, že na to, aby nás mimozemšťané kontaktovali, ještě neměli dost času.

Stále existuje možnost, že jsme tady sami

Každého jistě hned napadne, že zvolený počet sond je pro tak náročný úkol příliš nízký. Sám autor studie si je toho dobře vědom, ale upozorňuje, že uvažované sondy nelze v žádném případě srovnávat s dnešními meziplanetárními sondami. Musely by být mnohem větší, jejich výroba by byla mnohem nákladnější, navíc by musely vydržet v provozuschopném stavu po celou dobu trvání průzkumu.

Při použití 200 sond by se doba zkrátila asi o jeden řád, ale i tak by byla nesmírně dlouhá. Dalo by se také uvažovat o využití sebereplikujících se průzkumných sond, pak by se celkový čas významně zmenšil (řádově miliony až stovky milionů let). Práce na toto téma byly již v minulosti publikovány. (Tipler, 1980). Ale autor s jejich nasazením nepočítal.

V závěru své práce Bjork naznačuje, jakým způsobem by se dalo hledání mimozemského života zefektivnit. Průzkum by se mohl omezit pouze na hvězdy, u kterých nacházejí Zemi podobné planety. Potřebná data bude mít lidstvo v budoucnu jistě k dispozici (družice COROT, projekt Terrestrial Planet Finder agentury NASA, vesmírný teleskop DARWIN). Dost možná ale naše snahy o nalezení mimozemských civilizací přijdou vniveč. Jejich hledání skutečně připomíná ono příslovečné hledání jehly v kupce sena. Ani zřejmě nejznámější projekt hledání cizích civilizací SETI prozatím nepřinesl nic nového. A stále existuje reálná možnost, že jsme v naší galaxii opravdu sami.

Autor:
  • Nejčtenější

Jak letci CIA sestřelili z vrtulníku kalašnikovem bombardovací „andulu“

Historie leteckých bojů nám nabízí řadu kuriózních příběhů. Patří mezi ně i sestřel severovietnamského improvizovaného...

Celý stát bude bez Photoshopu. Firma předplatitelům ani nevrátí peníze

Firma Adobe oznámila, že musí deaktivovat všechny účty uživatelů ve Venezuele. Přikazuje jim to nařízení prezidenta...

Neutrácejte za novou televizi. Stačí takto připojit DVB-T2 za pár korun

Možná i vy budete muset svůj televizor brzy doplnit DVB-T2 set-top boxem, pokud budete chtít nadále přijímat bezplatní...

Evoluční schovávaná. Umělá inteligence objevila triky a nečekané chyby

Schovka nevypadá zrovna jako vědecké bádání. Výzkumníci ale simulací miliard her na schovávanou ukázali, že se umělá...

Aby vám televize nepřestala fungovat. Vyberte si set-top box pro DVB-T2

Již za pár týdnů se v některých lokalitách odmlčí část televizního vysílání v současném standardu DVB-T. Ti, co nebudou...

Premium

Gott šel měsíc před smrtí do Archivu bezpečnostních složek. Měl čisté svědomí, říká Špátová

Ten titulek musím hned opravit, protože Olga Špátová s Karlem Gottem prožila vlastně roky dva. Už před deseti lety, k...

Premium

Lara Fabian oslaví v Praze narozeniny. Máme exkluzivní přednostní nákup vstupenek

Po dvou letech se 9. června 2020 vrátí do Prahy Lara Fabian. Zpěvačka belgicko-italského původu má k českému publiku...

Premium

Chci chlapa, co má větší koule než ego, říká svobodná matka Nikol Štíbrová

Před pár dny oslavila třiatřicítku a cítí se šťastná a spokojená. Nebylo to ale zadarmo – moderátorka a hvězda...

  • Další z rubriky

Budoucnost je v oceli. Firma SpaceX představila raketu pro lety k Marsu

Šéf společnosti SpaceX Elon Musk o víkendu ukázal novinky z projektu kosmické lodi Starship. Koncept s tímto názvem byl...

Indická loď míří k Měsíci. Udělá mu 3D snímek a vysadí na něm vozítko

Indie je na dobré cestě k tomu, aby se stala čtvrtým státem, kterému se povede měkké přistání na Měsíci. V noci na...

Astronomové objevili dvacet nových měsíců. Saturn se dostal na 1. místo

Saturn je největším „majitelem“ měsíců v naší Sluneční soustavě. Vedle již známých šedesáti nyní astronomové...

Indii se asi nepodařilo přistát na Měsíci. Modul se odmlčel nad povrchem

Indii zatím zřejmě nebude čtvrtou zemí, která „měkce“, tedy kontrolovaně přistane na Měsíci. Řídící středisko ztratilo...

Najdete na iDNES.cz