Střídání ročních období

Střídání ročních období | foto: Profimedia.cz

Začalo astronomické jaro. Na 21. březen připadne až v roce 2102

  • 7
Astronomické jaro začíná v okamžiku, kdy nad zemským rovníkem projde střed slunečního kotouče a nastane jarní rovnodennost. To se tento rok stalo ve středu 20. března ve 4:06 ráno. Zcela přitom neplatí, že můžeme pozorovat stejně dlouhý den a noc.

Datum jarní rovnodennosti nejčastěji vychází na 20. března. Dříve to bylo často 21. března, ale v 21. století to bylo naposledy v roce 2011. I ve 20. století začínalo astronomické jaro výhradně 21.3. jen na jeho počátku, ale už v roce 1920 se poprvé objevuje datum 20. 3. a v současnosti již výrazně převažuje.

Znovu bude 21. březen uveden jako začátek jara v roce 2102. Vzácně může astronomické jaro začít 19. března, což bylo naposledy v roce 1796 a zopakuje se to v roce 2048. Ke konci století se budou 19. a 20. březen jako první jarní dny vyskytovat podle astronomů stejně často. Střídání je způsobeno přestupnými roky.

Za změnu data mohou přestupné roky. Kalendářní tak rok trvá 365 nebo 366 dní. Vyrovnává se tím skutečnost, že doba oběhu Země kolem Slunce je 365 dní 5 hodin 49 minut. A právě o tento časový úsek přesahující 365 dní se opožďuje i jarní rovnodennost.

„Zařazením přestupného roku se okamžik jarní rovnodennosti „předběhne“ o 24h – 5h 49min = 18h 11min. Přitom může dojít i ke změně data na 20. březen. V našem řehořském kalendáři vystupuje 400letý cyklus. Rokem 2000 jsme vstoupili do nového cyklu a na jeho začátku vzniknou největší rozdíly. K pomalým změnám dochází i změnami zemské dráhy,“ upřesňují vysvětlují vědci na stránkách Astronomického ústavu Akademie věd (AV) ČR.

Zajímavé je také to, že se traduje, že při rovnodennosti trvá den i noc 12 hodin. Je to ovšem trochu jinak.

„Protože sluneční kotouč má úhlový průměr přes půl stupně a v zemském ovzduší dochází k lomu slunečních paprsků, setrvá Slunce na naší obloze v den rovnodennosti 12 hodin a 10 minut, zatímco 11 hodin a 50 minut je pod horizontem,“ doplňují astronomové z AV ČR.

Meteorologické jaro a letní čas

Na rozdíl od astronomického jara má takzvané meteorologické jaro pevně stanovený začátek i konec. Začíná 1. března a končí posledním květnovým dnem. Vědci rozlišují i vegetační jaro, které připadá na dobu, kdy průměrné denní teploty vystoupí nad pět stupňů, a končí s nástupem průměrných denních teplot nad 15 stupňů Celsia.

Jarní počasí panuje v Česku už nějakou dobu, letošní únor byl s průměrnou teplotou 5,7 stupně teplejší než většina březnů v uplynulých šedesáti letech. Dnešní nejvyšší teploty podle meteorologů vystoupají až k 15 stupňům.

S příchodem jara a délkou převažující nad nocí, se také chystá změna přechodu na letní čas. Letní čas začíná vždy poslední březnovou neděli a končí poslední neděli v říjnu. Změny času měly v Evropské unii skončit původně v roce 2019, členské státy se ovšem na jednotném čase nedohodly. Střídání zimního a letního času bude pokračovat určitě do roku 2025.

,