Útočná puška AK-47 přezdívaná kalašnikov má na svědomí miliony životů po celém...

Útočná puška AK-47 přezdívaná kalašnikov má na svědomí miliony životů po celém světě. | foto: Profimedia.cz

STO OBJEVŮ: Kalašnikov je zbraň, která postřílela nejvíc lidí na světě

  • 53
Žádnou jinou zbraní nebylo zastřeleno tolik lidí. Po celém světě rozšířená sovětská útočná puška AK-47 vzbuzuje kontroverze rovněž otázkami po svém původu. Seriál o nejvýznamnějších lidských objevech vydával Magazín Víkend.

V říjnu 2017 byla v Moskvě slavnostně odhalena socha Michaila Kalašnikova – vynálezce automatické pušky AK-47, daleko známější pod neoficiálními názvy kalašnikov či kalach. Konstruktér slavné zbraně byl v té době už čtyři roky mrtev. V požehnaném věku 94 let zemřel nikoli na střelné zranění, ale na plicní embolii.

Před smrtí ho pronásledovaly výčitky svědomí a pochybnosti. „Moje duševní bolest je nesnesitelná,“ napsal Kalašnikov pravoslavnému patriarchovi Kirillovi. „Je to stále jedna nevyřešená otázka: kolik lidí připravil můj automat o život a jsem vinen smrtí těchto lidí, byť nepřátel?“

Patriarcha prý starému muži odpověděl, že pokud zbraň slouží k obraně vlasti, stojí církev za jejím konstruktérem i za vojáky, kteří ji používají. Otázkou zůstává, jak je tomu v ostatních případech. I víc než sedmdesát let po svém vynálezu je totiž AK-47 jednou z nejoblíbenějších zbraní teroristů, diktátorských režimů, narkobaronů a dalších „zlých mužů“ celého světa.

Povedený kompromis

Pro AK-47 bychom správně měli používat množné číslo. Takzvaný „Kalašnikovův automat vzor 1947“ totiž během skoro tři čtvrtě století prošel tolika proměnami a modifikacemi, že se v tom vyznají jen specialisté na zbraně. Vyráběl a vyrábí se v desítkách zemí světa, s licencí i „načerno“.

A příběh ani zdaleka nekončí. V prosinci 2018 se v Rusku do sériové výroby dostala nová útočná puška AK-12, která je vlastně jen přepracovanou a vylepšenou AK-47. Místo dřeva jsou použity plasty a dá se připojit spousta moderního příslušenství. Ovšem základní princip zůstává stejný.

Častým omylem je tvrzení, že AK-47 je samopal. Ve skutečnosti jde o útočnou pušku. V čem je rozdíl? I samopal je automatický – umožňuje střelbu dávkami bez průběžného natahování závěru po každém výstřelu.

Používá ale pistolový náboj, který je proti puškovému náboji kratší, menší a mívá zaoblenou kulku. Tato lehká zbraň umožňující střelbu „od boku“ má výhodu při boji na krátkou vzdálenost a v nepřehledném terénu. Tedy třeba ve městě nebo v zákopech, kde je nejefektivnější „kropení“ bez míření.

100 divů světa

Válečné konflikty se však vedou spíš ve volné krajině. Střelec tam potřebuje zbraň s větším dostřelem (zhruba kolem 300 metrů) a s možností přesnějšího míření, což samopal neumožňuje. Ale ani klasická puška tomu příliš nevyhovuje. Zaprvé se musí po každém výstřelu znovu nabít, zadruhé je příliš dlouhá a zatřetí má příliš velký zpětný ráz.

Kompromisem se proto postupně stala takzvaná útočná puška. Používá větší a výkonnější puškový náboj než samopal (i když většinou zkrácený) a sama je také zkrácená. A přesně to splňuje AK-47. Navíc jde o produkčně velmi levnou zbraň, která je rychle připravena ke střelbě a je odolná a spolehlivá.

Při střelbě dávkou má kadenci až 600 ran za minutu. I proto jde podle Guinnessovy knihy rekordů o nejrozšířenější zbraň světa.

Kdo od koho opisoval?

Prokousat se „rodokmenem“ AK-47 není jednoduché, ale základní příběh by se dal shrnout následovně. Začátkem druhé světové války začala sovětská armáda zavádět do výzbroje poloautomatické a automatické (samonabíjecí) pušky. Několik typů těchto pěchotních zbraní inspirovalo německého konstruktéra Hugo Schmeissera k vytvoření útočné pušky StG 44. Ve své době byla převratem, respektive vzorem všech pozdějších útočných pušek.

Tři otazníky

  • KOLIK LIDÍ AK-47 USMRTILA? Přesně se to neví, odhaduje se, že kulkou z „kalacha“ každoročně zemře asi 250 tisíc lidí.
  • KOLIK KONSTRUKTÉR VYDĚLAL? Vlastně nic, v tehdejším SSSR něco jako patenty neexistovalo. Kalašnikov dostával běžný důchod.
  • KOLIK AK-47 BYLO VYROBENO? Celosvětová čísla produkce se za 70 let blíží 100 milionům.

Nápadně se podobá i pozdější AK-47, a to včetně charakteristicky zakřiveného zásobníku. StG 44 však nacisté nestihli vyrobit dostatečný počet kusů. Do výzbroje začala být zaváděna až v roce 1944, takže druhou světovou válku už zásadním způsobem nezvrátila.

V červenci 1945 padla dokumentace zbrojovky v německém Suhlu do rukou Rudé armády a její ředitel Schmeisser byl unesen do Sovětského svazu. Tam už v té době Michail Kalašnikov pracoval na vývoji nové automatické zbraně pro pěchotu.

Vlastně za to mohla přesná střelba německých dělostřelců. Kdyby nebyl Kalašnikov jako tankista v říjnu 1941 zraněn, nezačal by se během rekonvalescence zajímat o konstrukci útočných pušek. V uralském Iževsku pak Sověti Schmeissera přinutili podílet se na konstrukční práci. Spory, jak dalece je AK-47 skutečně Kalašnikovův produkt, nechme odborníkům. Tato zbraň se každopádně stala ikonou Sovětského svazu.

Památník Michaila Kalašnikova, konstruktéra světově nejrozšířenější útočné pušky AK 47 v St. Petěrsburgu