Podle autorů studie tento přesun vedl k hustšímu osídlení, které zvýšilo míru přenosu, a k novým kulturním zvyklostem včetně líbání. Nejstarší známý záznam o líbání pochází z rukopisu z doby bronzové z jižní Asie.
Rozšíření zvyku se časově shodovalo s rozšířením kmene viru herpes simplex HSV-1, který se přenáší orálně. Vědci to uvádějí ve studii, kterou publikoval odborný časopis Science Advances.
Výzkum vedli vědci z Cambridgeské univerzity. Stali se prvními výzkumníky, kteří odhalili a sekvenovali starobylé genomy tohoto viru, jímž je v současnosti nakaženo přibližně 3,7 miliardy lidí na celém světě.
Dosavadní genetické údaje o viru, který způsobuje opary, sahaly pouze do roku 1925. Tým však získal čtyři vzorky z lidských ostatků starých tisíce let. Vzorky použité ve studii byly získány extrakcí virové DNA z kořenů zubů čtyř jedinců. Porovnáním starých a nových exemplářů se autorům studie podařilo vytvořit odhady časové osy vývoje.
„Každý druh primátů má nějakou formu oparu, takže předpokládáme, že je s námi od doby, kdy náš druh opustil Afriku,“ uvedla spoluautorka studie Christiana Scheibová z Cambridgeské univerzity. „Zhruba před pěti tisíci lety se však stalo něco, co umožnilo jednomu kmenu herpesu předstihnout všechny ostatní. Pravděpodobně šlo o nárůst přenosu, který mohl souviset s líbáním,“ dodala.
„Svět sledoval, jak covid-19 v průběhu týdnů a měsíců rychle mutuje. Virus jako herpes se vyvíjí v mnohem delším časovém horizontu,“ řekla další z autorek výzkumu Charlotte Houldcroftová. „Obličejový opar se po celý život skrývá ve svém hostiteli a přenáší se pouze orálním kontaktem, takže mutace probíhají pomalu po staletí a tisíciletí,“ dodala.
Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že dvě třetiny světové populace mladší 50 let jsou nyní nositeli viru HSV-1.
