Snažíme se připravit tělo na období, kdy se setkává s respiračními onemocněními, řekl na začátku pořadu Rozstřel Róbert Hromádka, vývojový ředitel společnosti Nexars. Netvrdí, že by užívání jejich produktů zcela ochránilo před rýmou a podobnými chorobami, ale má zlepšit obranyschopnost těla.
Náš imunitní systém totiž vyžaduje neustálý trénink, střetávání s novými podněty, včetně infekcí, se kterými se setkáváme během života, obzvláště v dětství. „První mléko, které dítě dostává od matky, není ani tak o výživě, ale spíš o imunitě. Je to mlezivo čili colostrum, které obsahuje jak živé bakterie, tak látky podporující imunitní systém,“ řekl Hromádka.
V dnešní době je ovšem podle Hromádky naše tělo ve složité situaci: „Vystavujeme imunitní systém řadě podnětů, na které nebyl stavěný.“ Jeho názorem je, že řada látek, se kterými se v moderní době setkáváme, působí v koktejlu jinak než jednotlivě – přitom jejich vliv na zdraví se testuje z praktických důvodů pouze jednotlivě. (Dodejme, že tento názor je poměrně rozšířený, ale v současné chvíli chybí „tvrdá data“, která by jasně ukázala, jak veliký vliv na naše zdraví tyto chemické koktejly vlastně mají – pozn. red.)
Na druhé straně, naše potraviny jsou podle Hromádky „tak bezpečné, že jsou až nebezpečné.“ Jinak řečeno, v naší stravě podle jeho názoru chybí celá řada podnětů, které napomáhají správné funkci imunitního systému.
Hromádka s kolegy chtějí jeho funkci zlepšit několika způsoby. Jedním z nich jsou cucací tablety, které se nasazují až v případě, kdy dotyčný cítí, že „na něj něco leze“. Obsahují mimo jiné i zbytky patogenních bakterií různých kmenů (v jedné tabletě jsou řádově miliony bakteriálních buněk). „Cílem je stimulovat obranou reakci v místech, kde tyto typy bakterií obvykle vstupují do těla,“ vysvětlil Róbert Hromádka.
Kromě toho společnost vyrábí i „tréninkové“ pilulky pro polykání, které obsahují živé bakterie a mikroskopické houby. Tableta, která produkuje řadu imunostimulačních látek, se má podle Hromádky užívat v době, kdy hrozí nejvyšší riziko výskytu respiračních onemocnění. „Po zbytek roku je to zbytečné.“ Tato pilulka je navržena tak, aby vyhovovala co nejširšímu spektru uživatelů, a to se údajně podařilo, protože poměrně velký počet uživatelů v rámci testů látku skutečně užíval v doporučeném rozsahu.
(Ne)ověřeno ve Škodovce
Nexars svůj přípravek registroval jako doplněk stravy, nemusel tedy nikdy dokládat jeho účinnost na pacientech. Svůj přípravek firma mohla vyzkoušet ovšem na velkém vzorku uživatelů díky spolupráci s mladoboleslavskou Škodou, jejíž zaměstnanci po dva roky dostávali jeho přípravky na posílení imunity. „Právě, že to nebylo testování dvojitě zaslepené, na placebo kontrolované...,“ řekl Hromádka v Rozstřelu.
Nešlo ovšem o klinickou zkoušku, která by vylučovala placebo efekt. Zaměstnanci dostávali pilulky, o kterých jim bylo řečeno, že by měly mít pozitivní vliv. Není nic překvapivého na tom, pokud po tom budou skutečně méně nemocní - přesně tak placebo efekt funguje.
Co je placebo efekt?Stav pacienta se často zlepší jen na základě jeho přesvědčení, že je léčen. Tento tzv. placebo efekt je známý už od 18. století a je dobře zdokumentován. Jde o jakékoli použití prostředku navrženého pro to, aby "potěšil pacienta", místo aby jej léčil. Placebo může mít různou formu, nejčastěji se používá solná injekce nebo cukrová pilulka bez účinných látek. Účinek placeba stoupá např. tehdy, když pacient věří v účinnost léku, autoritě lékaře, který mu látku podá, nebo udávané ceně podávaného léku. Placebo efekt ukazuje na velký význam psychiky pacienta v procesu léčení. Je také zajímavé, že silnější dávky placeba jsou účinnější, nebo že barva placebo pilulky ovlivní její účinnost. Úmyslné předepisování placeba je ovšem (vyjma kontrolované experimenty) považováno za eticky problematické. |
„Rozhodně se nejednalo o pokus či testování – jde o zavedený produkt, jeho vývoj a testování proběhly již předtím,“ říká Hromádka. (Nikdy ovšem nemusela proběhnout klinická studie, která se u doplňků stravy nevyžaduje.) Firma Nexars během projektu na základě dotazníků vyhodnocovala životní spokojenost zaměstnanců, Škoda pak sledovala dopady na nemocnost.
Výsledky testu Hromádka ovšem podrobně nepopsal. Nemohl uvádět přesné výsledky, řekl pouze: „Dopadlo to dobře, a důkazem toho je, že spolupráce pokračuje.“ My ovšem dodejme, že z vědeckého hlediska tomu tak není, a zkouška ve Škodovce vzhledem k tomu, jak byla postavena, není důkazem účinnosti výrobku.
