Poté, co se člověk uzdraví z covidu-19, by měl být před touto nemocí imunní. Světová zdravotnická organizace však varuje, aby na to lidé ani státy nespoléhali.

Poté, co se člověk uzdraví z covidu-19, by měl být před touto nemocí imunní. Světová zdravotnická organizace však varuje, aby na to lidé ani státy nespoléhali. | foto: montáž: Pavel Kasík, Technet.cz, Profimedia.cz

Kdo se uzdraví z koronaviru, nemusí mít imunitu, varuje WHO. Chybí data

  • 81
Pokud se někdo uzdraví z nemoci covid-19, jeho tělo si vytvořilo protilátky. Světová zdravotnická organizace ovšem varuje, že na tyto protilátky zatím není radno se spoléhat. Znamená to, že některé plány – například „imunitní pasy“ nebo „promořování populace“ – zatím nemají oporu v datech.

Může někdo onemocnět novým koronavirem, uzdravit se... a za pár týdnů znovu onemocnět? Začátkem dubna oznámila Jižní Korea,že zaznamenala desítky případů, kdy lidé onemocněli opakovaně. Tehdy se spekulovalo o tom, zda nejde jen o chybu při testování.

Nyní ale Světová zdravotnická organizace vydala „vědecký souhrn“, ve kterém varuje vlády před tím, aby na získanou imunitu spoléhaly: „Některé státy představily plány na imunitní pasy. Ty by se vydávaly lidem, kteří již nemocí prošli.“ Takový pas by měl držiteli umožnit například větší svobodu pohybu, protože by teoreticky zajišťoval, že nemůže virus šířit dále. Jenže to je podle WHO zatím čistě teoretické: „V současné době nemáme důkaz o tom, že lidé, kteří se zotaví z nemoci covid-19 a mají protilátky, nemohou touto nemocí onemocnět podruhé.“

„Neexistuje důkaz, že lidé, kteří prodělali nemoc covid-19, nemohou touto nemocí onemocnět podruhé.“

Světová zdravotnická organizacevědecký souhrn

„Většina studií, které má WHO k dispozici, ukazuje, že lidé uzdravení z covid-19 mají protilátky proti viru SARS-CoV-2. Ale někteří lidé mají velmi malé množství protilátek v krvi, což naznačuje, že svou roli hraje i buněčná imunita,“ uvádí zpráva WHO (PDF). A doposud (do 24. dubna) žádná studie neposuzovala, zda tyto protilátky skutečně u lidí zabrání druhé infekci.

Nelze spoléhat na „imunitní pasy“ ani „promořování“

Také rychlotesty, které měří protilátky v krvi pacienta, musejí podle WHO projít dalším posouzením, aby bylo jasné, jak jsou přesné a spolehlivé. (I relativně přesné testy mají vysoké procento falešných nálezů, jak ukazuje naše simulace.) „Testy také musí ukázat, že dokážou rozlišit nový koronavirus od šesti stávajících kmenů, z nichž čtyři jsou v populaci relativně rozšířené,“ připomíná zpráva WHO.

Světová zdravotnická organizace zdůrazňuje, že není proti rychlotestům: „Podporujeme studie, které rychlotesty využívají, protože tyto studie jsou důležité pro pochopení toho, jak se infekce šíří a co toto šíření ovlivňuje.“ Připomíná ale, že přítomnost protilátek v krvi neznamená, že daný člověk nemůže novým koronavirem znovu onemocnět. „Spoléhání na takový výsledek by mohlo vést k dalšímu šíření nemoci,“ varuje WHO.

S imunitou nepočítají jen tzv. „imunitní pasy“, ale také strategie tzv. promořování, o které se nedávno mluvilo i v Česku. Ta počítá s tím, že si populace postupně vytvoří kolektivní (stádní) imunitu. Pokud by se však ukázalo, že tato imunita nemá dlouhého trvání, ohrozilo by to i fungování této kolektivní imunity. Dokud nebudou podrobnější informace o tom, jak imunitní odpověď funguje a jakou má „trvanlivost“, stojí jakékoli strategie počítající s imunitou na nejistém základě.