Diskuze

Jak fungují blastery z Hvězdných válek? I v reálu překvapivě dobře

Film o Hanu Solovi podle vývoje tržeb nečeká příliš zářná budoucnost. Ovšem typ zbraně, kterou nosí hlavní hrdina u boku, možná ano, píše ve svém článku fyzik Martin Archer. A vysvětluje, jak by taková zbraň fungovala ve skutečnosti.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

D79e53n39i64s 62H29u77m94l

7. 6. 2018 20:51

A teď ještě jak udělat, aby to létalo tak pomalu jak v Hvězdných válkách (asi ještě pomaleji než Nadalovo podání).

0 0
možnosti
Foto

Článek neřeší to nejdůležitější, které odsouvá realizaci těchto zbraní do sféry sci-fi. To je energie. Tyto zbraně jsou extrémně náročné na energii, kterou by v žádném případě nešlo nacpat do osobní zbraně jednotlivce a velmi složitě do bojového vozidla. Pokud vím tak třeba experimentální magnetické dělo vystřelující projektily na vzdálenost přibližně kilometr má spotřebu elektrické energie jako menší město. To samé platí i pro laserové zbraně. Ve stavu beztíže se u zbraní bude muset silně brát v úvahu také zpětný ráz.

3 0
možnosti

Článek mluví o zbraních ze sci-fi filmu, takže je tam neodsouvá, ale mluví o fyzice, která by se za nimi mohla skrývat ;-)

Nicméně je pravda, že otázka energie je zásadní a mohla být v článku alespoň zmíněna (jinak je to samozřejmě na vlastní téma). Ve sci-fi filmech se většinou předpokládají miniaturizované zdroje energie nebo pokročilé systémy (dostatečně miniaturní) k jejímu uskladnění. Něco jako "antihmotové baterie" a podobně.

Vzhledem k tomu, že plazma má spíše vysokou energii (v podobě nabitých částic) než hmotu, zpětný ráz bude řádově nižší než u konvenčních pevných projektilů nebo například raket.

Laser jako paprsek koncentrované energie uložené v podobě vln se stejnou fází pak nemá zpětný ráz vůbec.

4 0
možnosti

Článek velmi zajímavý, ale mě u těchhle energetických zbraní (ať už plazma nebo laser), vždycky zajímala jiná věc.

V souvislosti s dnešními palnými zbraněmi se mluví o tzv. "stopping power." Zjednodušeně řečeno máme modelovou situaci, kdy pálíme na útočníka. Pokud mu naše střela nedodá dost kinetické energie a hladce prolétne skrz, tak ho sice může zneškodnit, ale až opožděně a umožní mu útok dokončit, zatímco střela vyšší ráže by ho ho dokázala díky fyzickému traumatu zastavit mnohem dřív. V dnešním světě to vede k diskuzím o tom, jaká ráže je pro armádu vhodnější (lepší logistika nižší ráží vs. vyšší účinnost vyšších ráží).

Dokázaly by energetické zbraně způsobit dostatečné trauma pro okamžité zastavení útočníka a nebo jejich poměrně hladký průlet tělem zapůsobil až s velkou prodlevou?

9 0
možnosti

7.62mm má více energie (cca 3300J) než 5.56mm (cca 1800J) ale přesto je ráže 5.56mm více zraňující než 7.62mm. Je to proto, že menší náboj má vyšší rychlost a po zásahu cíle se výrazněji deformuje popř. tříští a vytváří větší rázovou vlnu v těle než 7.62mm která právě spíše prolétne celá skrz.

Odklon od 7.62mm je dále působen přechodem na hybridní války v městských oblastech.

2 0
možnosti

btw - bezemisní motory aut na vodík a výroba vodíku v ekoligickcý fůzních reaktorek také není problém. Jen se do toho nechce zatím nikomu moc investovat;-)

.

Nebýt zde takové věci jako jsou finance a ekonomika, nevidím důvod, proč by jsme se již nyní nemohli procházet po Marsu a mít kolonii na Měsící:-)

0 0
možnosti

Dovolím si trocu rýpnout - právě kvůli tomu, že existují finance a ekonomika se lidé vůbec dokázali na ten Měsíc vůbec dostat. Bez funkční ekonomiky bychom tvrdli někde na začátku starověku.

Chápu ale, jak jste to myslel. Mít neomezené finanční zdroje, respektive vědecké a výrobní kapacity, skutečně bychom tu kolonii na Marsu už "dali". I když hlavním důvodem by bylo, že bysme se prostě jen "hecli" (ostatně jako dnes). Protože krom technologického pokroku není vlastně žádný důvod Mars kolonizovat.

2 0
možnosti

Ještě by nebylo od věci ten text prohnat přes korektora...

6 0
možnosti