Satelit GOCE provádí velmi přesná měření gravitačního pole Země. Dokáže například pozorovat slabounké rozdíly v gravitaci u hladiny moře nebo na horách.
Barevná "brambora" vznikla na základě výsledku jeho sedmdesáti milionů měření. Vědci se jí pochlubili minulý týden na konferenci v Mnichově.
Kdyby bylo všude moře
Pozorování pak vědci využili k sestavení tzv. geoidu. Ten představuje ideální Zemi, na které se rozlívá jednolitý oceán bez jakýchkoliv proudů. Rozdíly ve výšce tohoto smyšleného světového stojatého rybníka na různých místech glóbu jsou založeny jenom na malých rozdílech v síle gravitace.
Za ty můžou třeba terénní nerovnosti nebo rozdíly v hustotě podloží. Přitom platí jednoduché pravidlo, že čím více hmoty máte pod nohama, tím větší na vás v daném místě působí gravitace. V případě Země jsou rozdíly pro lidské smysly příliš malé.
Rozdíly v hladině smyšleného superoceánu nejsou tak veliké, jak by se mohlo zdát z pohledu na geoid představený tento týden. Ve skutečnosti by činily maximálně necelých dvě stě metrů. Vědci z ESA je uměle zveličili, aby je zviditelnili. (A také se pochlubili bezprecedentní přesností svých měření.)
Geoid má řadu využití, není to jen hračka matematiků. Hodí se například oceánografům při mapování mořských proudů a změn výšky mořské hladiny. Geofyzici ho mohou využít při hledání příčin zemětřesení a sopečných výbuchů.
Posloužit by mohl také například k sjednocení kalibrace nadmořské výšky. Jak ukázal půlmetrový rozdíl ve francouzských a britských plánech tunelu pod kanálem La Manche, nemusí to být žádná maličkost.
Družice s křidélky
Sonda GOCE na oběžné dráze. Vyniká její (na vesmírnou sondu) nezvykle aerodynamický tvar, křidélka i iontový pohon
ESA také při příležitosti představení výsledků mise oznámila, že sonda GOCE má dost paliva, aby mohla pokračovat v práci do až roku 2013. GOCE se poté bez paliva brzy zřítí do atmosféry.
Je to dáno tím, že se sonda pohybuje po velmi nízké oběžné dráze, jen zhruba 253 do 265 kilometrů nad Zemí. Je nejníže obíhajícím vědeckým satelitem vůbec. Příčinou je povaha jejích vědeckých úkolů, sonda by z větších výšek nemohla provádět tak přesná měření.
Ve výšce kolem 250 kilometrů jsou ovšem stále ještě stopy atmosféry, které sondu neustále brzdí. Proto je GOCE vybavena iontovým motorem (používá jako palivo ušlechtilý plyn xenon), který udržuje její dopřednou rychlost a brání pádu do atmosféry. Jakmile ale palivo dojde, družice je odsouzena k rychlému zániku.
Unikátní oběžná dráhy sondy určila i její aerodynamický tvar. GOCE dokonce má i malá křidélka, které ji pomáhají stabilizovat.
