Stejně mi to přijde neuvěřitelný jak v tehdy válkou zničeném komunistickém Rusku zvládali vyrobit i věci opravdu na úrovní. Ale asi to souvisí s tím, že to byla jen civilní verze technologie jinak důležité pro vojenství. Ale i tak.

Nedlouho po Tu-104 zacala z Ruzyne letat Caravelle. Tu-104 pri startu potreboval snad celou delku drahy a pak nizoucko nad zemi zmizel v dalce; Caravelle potrebovala snad jenom polovinu delky drahy, pak se odlepila a stoupala 45 stupnu nahoru (aspon tak se to zdalo).

Caravelle byla skutecne krasna masina s nizkym podvozkem, lezlo se do ni z ocasu vyklapenym panelem se schudky

Tu-104 byla "civilni" verzi bombarderu Tu-16, stejna konfigurace a kridlo,jen bachratejsi trup

Fascinující byla záď letounu.

Tři turecké záchody vedle sebe za barovými dvířky. Vpředu prostorné místnosti divany pro odpočinek a s porcelánovými popelníky i s místem pro odkládání doutníků. Místnost měla stěny pokryty vzorovanými tapetami a sloužila jako kuřárna. Tak jsme trandili rychlostí 1000 kmh-1 a čudili habana. Dnes jenom vzdálená minulost. Na to dnešní letadla nemaj.

Přečteno jedním dechem. :-)

Nebylo nahodou prvni proudove letadlo ktere v Praze pristalo francouzska caravelle?

Myslím, že nikoliv. Bylo to buď německé nebo československé, postavené z německých dílů.

Zajímavý článek, díky.

Kdysi dávno jsme tím letěli na dovolenou do Bulharska. A protože se v té době letadla ani neunášela, ani nevyhazovala do povětří, mohli jsme navštívit pilotní kabinu a stát na té prosklené podlaze a dívat se na malinké Karpaty pod sebou. Trochu při tom mrazilo v zádech.

A proč by hlavní sponzor teroristů vyhazoval a unášel vlastní letadla?

Pořád lepší, než TU 144.

Do pravidelného provozu byly nasazeny pouze stroje Tu-144S s motory NK-144A. Nejprve byla před koncem roku 1975 zahájena přeprava pošty a nákladů na lince Moskva-Alma Ata. Později, po obdržení průkazu letové způsobilosti, byla v roce 1977 zahájena i přeprava osob na téže trase. Létalo se jednou týdně. Vzdálenost mezi městy činí 3 260 km. Dvouhodinový let probíhal ve výšce 16–17 km, v křesle prvního pilota seděl vždy některý ze zkušebních pilotů. Bylo uskutečněno celkem 55 letů, přepraveno dohromady 3 284 osob, přičemž jejich počet v letadle nikdy (s výjimkou posledního letu) nepřesáhl 80. Letoun vylétal ráno v 8:30 hod. z Moskvy jako let č. 499 a zpět startoval z Alma Aty jako let č. 500 ve 14:00 hod. moskevského času. Na linku byly nasazeny letouny č. 77109 a 77110. Cena letenky byla 68 rublů (na podzvukových letadlech 48 rublů). V této souvislosti se hodí poznamenat, že Tu-144S mělo spotřebu paliva na kilometr a cestujícího téměř 10× větší než Tu-154 a i náklady na údržbu byly enormní.

Po nehodě při zalétávání letounu Tu-144D byly lety s cestujícími pozastaveny a nakonec nebyly už nikdy obnoveny. Typ Tu-144D sice obdržel v polovině osmdesátých let průkaz letové způsobilosti pro přepravu osob, ale do provozu nebyl nikdy nasazen.

Zdroj : Wiki

Hrušky s jablky...