Vlaky metra se pod hlavním městem prohánějí už 35 let. Síť metra se rozrostla z původní linky C o délce 6,6 km mezi Sokolovskou (dnešní Florencí) a Kačerovem na dnešní tři linky o celkové délce 59,3 km. Slavnostnímu zahájení provozu před 35 lety předcházel dlouhý zkušební provoz.
Na první trati metra v Praze se jezdilo už 6. května 1971
"První trať metra v Praze nebyla pod zemí - byla jí zkušební trať na Kačerově. Ta je postavena jako kolejová splítka s vlečkou (odsazení os vlečky a zkušební tratě je 0,5 m), která spojuje kačerovské depo s železniční stanicí Praha-Krč. Kačerovské depo se v té době teprve staví," překvapuje hned v úvodu Mgr. Pavel Fojtík, vedoucího archivu DP.
"Z provozních důvodů byly na první trati metra v Praze zřízeny stanice s názvy Most, Louka a Pole," pokračuje vedoucí archivu. "V těchto stanicích jsou zřízena služební nástupiště. Součástí tratě je provizorní remízka (depo se teprve staví) a pojízdná provizorní měnírna."
Dvouvozová souprava R1 na kolejích VUZ v roce 1971
První pár dvouvozových souprav metra R1 české produkce z ČKD vyjel na trať 6. května 1971. V této době bylo již přijato politické rozhodnutí o dovozu sovětských vozů Ečs. Smíchovský výrobce by pro vytížení kapacit exportem tramvají do Sovětského svazu nestihl dodat včas požadovaný počet souprav. Navíc, vůz R1 byl o téměř 19 cm širší, než jsou současné vozy, a proto by se "nevešel" do tunelu.
Zkušební provoz zastavila srážka vozů R1 12. ledna 1972. Z nehavarovaných vozů R1 byla sestavena souprava, kterou si ČKD (Tatra Smíchov) zachovala. Nakonec však souprava skončila v Brně a byla sešrotována. Podrobnosti o dvouvozové soupravě R1 si přečtěte ZDE.
Soupravy Ečs vyjely poprvé 19. listopadu 1973
Podruhé se trať oživila po dodávce prvních šesti vozů Ečs (do Prahy dorazily 16. října 1973). Povolení k zahájení zkušebního provozu bylo vydáno 19. listopadu 1973 na 14:30. Zda se v tento den vyjelo, se již přesně neví.
Faktem je, že následující den se uskutečnilo slavnostní zahájení provozu zkušební tratě s tehdejšími VIP, kterým se říkalo papaláši. Ostrý provoz bez vyzkoušení vozů a tratě by nejspíš nikdo z Dopravního podniku neriskoval, takže toto datum je velmi pravděpodobné. Z této akce však není v archivu (zatím) jediná fotografie.
Prvních šest vozů Ečs v Praze - Krč 16. 10. 1973
Na zkušební trati se začaly zkoušet jednotlivé postupně dodávané vozy a cvičili se strojvedoucí a jejich pomocníci.
Ečs - Krč 16. 10. 1973
Oživování vozů nebylo kde provádět, kačerovské depo stále nebylo dokončeno. Seřizování vozů se provádělo v provizorní remízce vozů R1 po jednom vozu.
První metro v tunelu museli táhnout
O první jízdě metra v tunelu jsme se zmínili již dříve. Půl roku před samotným zahájením provozu proběhl ve stanici Gottwaldova (dnešní Vyšehrad) den otevřených dveří.
Den otevřených dveří - stanice Gottwaldova 23. 11. 1973
Při prezentaci třívozové soupravy Ečs bylo využito denní světlo ve stanici. Prohlídka byla od 8. do 16. hodiny ve dnech 23.-25. listopadu 1973. Lidé si soupravu prohlíželi na koleji vedoucí do centra. Jeden vůz byl otevřen, zbývající dva si návštěvníci mohli prohlédnout jen zvenčí.
Tehdy ještě nemohly vozy jezdit vlastní silou. Ukázkovou třívozovou soupravu musel 22. listopadu 1973 dotáhnout lokotraktor.
Teprve nedávno se archivu DP podařilo zjistit, že veřejnosti byly představeny vozy evidenčních čísel 1001, 1002 a 1003 a na místo představení je dopravil lokotraktor T 211.0104, který nepatřil Dopravnímu podniku.
První jízda metra vlastní silou
Ředitel Metrostavu oznámil 14. prosince 1973, že celý úsek Kačerov - Sokolovská bude pro pracovní jízdu plně připraven 22. prosince. Ředitel DP-Metro nařídil příkazem č. 41/73 provést v noci z 22. na 23. prosince 1973 první jízdu technologického vlaku mezi stanicemi Kačerov a Pražského povstání.
Provizorní dispečink ve stanici I. P. Pavlova
Zkušební jízda 22. 12. 1973 - stanice Budějovická
Jízdu dvouvozového vlaku řídil provizorní dispečink ve stanici I. P. Pavlova. Při úplně první jízdě vlastní silou v tunelu neplatila návěstidla ani vlakový zabezpečovač ARS. Proto byla stanovena maximální rychlost jen 20 km/h. V každé stanici byl povolen pobyt o délce 120 vteřin.
EČS v tunelu v roce 1973 - aranžovaná fotografie
Zkušební souprava byla připravována od osmé hodiny ráno na koleji č. 37 stále ještě rozestavěného depa. Mezi 14. až 17. hodinou projela celou trať tzv. šablona (pomocný vozík s obrysovými čidly, pohon zajistil vůz MUV-72M), která zkontrolovala průjezdný profil tunelu.
Zkušební jízda 22. 12. 1973
I zde pomohl soupravě lokotraktor, a to v úseku Depo Kačerov - služební nástupiště stanice Kačerov. Od tohoto nástupiště odjela dál souprava vlastní silou. Napájecí kolejnice byla zapnuta před 20. hodinou. Archivu dosud není známo, zda vlak vyjel ve 22:00, nebo 22:30. Funkční metro v Praze se stalo skutečností.
První ověřovací jízda na celé trase C
Aby bylo možné zahájit zkušební provoz na celé lince mezi Sokolovskou (Florenc) a Kačerovem, musela se ještě provést ověřovací jízda na celé trati. Proto se schází v užším složení hlavní kolaudační komise 28. prosince 1973.
Ta na svém jednání stanovila, že pro první ověřovací jízdu ještě nebude v provozu zabezpečovací zařízení. Mezi dispečinky a vlakem ale muselo být v provozu VKV spojení. V rozhodujících místech musely být navíc tři nezávislé samostatné přípojky pevné linky. Ověřeny musely být také měnírny, vysokonapěťové kabely a napájecí kolej. Vzduchotechnika metra byla ještě mimo provoz.
Pojízdná šablona pro kontrolu průjezdního profilu projela trať 27. prosince 1973. Zjistila velké množství nevyklizeného materiálu na koleji č. 2 ve stanici Sokolovská (Florenc). Přes tuto překážku nemohla šablona projet. Komise proto stanovila vyklizení materiálu do 15. hodiny 28. prosince 1973, aby komise mohla vydat souhlas k jízdě.
Pro první ověřovací jízdu byly také prověřeny oba mosty na trase. Most přes železniční trať a vlečku byl prověřen 21. prosince 1973. DP-Metro musel také předložit výsledky první etapy zatěžovací zkoušky mostu Klementa Gottwalda.
Zkušební jízda 29. 12. 1973 - stanice I. P. Pavlova
Oba vozy potřebné pro sestavení soupravy musely také mít první technicko-bezpečnostní zkoušku jízdou, která se provádí na zkušební trati.
Další testy tehdy nebylo možné provést, proto byla pro ověřovací jízdu povolena maximální rychlost 30 km/h s tím, že použití vozů bez dalších zkoušek je možné do 6. ledna 1974. Pro ověřovací jízdu byly vybrány vozy 1010 a 1020, které absolvovaly 27. prosince 1973 první část technicko-bezpečnostní zkoušky na zkušební trati u ještě rozestavěného kačerovského depa.
Aranžovaná fotografie z tunelu - souprava stojí
Vlastní ověřovací jízdu nařídil písemně generální ředitel DP Ing. Mikuláš Lacek interním příkazem č. 43/73 na 29. prosince 1973. V tento den byl vlak z vozů 1010 + 1020 přistaven (s pomocí dvou lokotraktorů) ke služebnímu nástupišti obratových kolejí stanice Kačerov. První lokotraktor byl odpojen od soupravy, aby provedl kontrolní jízdu v celé trase z Kačerova na Sokolovskou a zpět. Jízda se uskutečnila v půl čtvrté v noci.
Zahájení zkušebního provozu
Hned po první ověřovací jízdě v závěru roku 1973 následovalo 2. ledna 1974 slavnostní zahájení zkušebního provozu. Akce začala mítinkem zaměstnanců DP-Metro v 8 hodin ráno ve stanici Kačerov.
Zkušební jízda 2. 1. 1974 - stanice Sokolovská
V půl deváté už odjel slavnostní dvouvozový vlak s pozvanými hosty do stanice Sokolovská. Hosté si cestou prohlíželi dokončované stanice. Souprava dojela na Sokolovskou krátce před půl desátou, odtud se vlak vydal zpět. Také na zpáteční cestě byly v jednotlivých stanicích delší zastávky.
Zkušební jízda 2. 1. 1974 - stanice Sokolovská
V období zkušebního provozu se nejezdilo podle grafikonu. Prováděla se různá měření a kontrolní jízdy. Přes zhlaví depa Kačerov se vlaky posunovaly pomocí lokotraktorů. V rámci těchto zkoušek se prováděla měření, kdy se např. zjišťoval vliv ocelové konstrukce v tubusu mostu Klementa Gottwalda (Nuselský most) na činnost kolejových obvodů.
Také se prováděly jízdní části technicko-bezpečnostních zkoušek vozů Ečs. Jako první tyto zkoušky absolvovaly vám již známé vozy 1010 a 1020 (v noci z 15. na 16. ledna 1974 mezi stanicemi Mládežnická - Pražského povstání). V tomto úseku byla povolena maximální rychlost 80 km/h, v ostatních byla jen 60 km/h. Oficiální termín otevření metra v Praze se nekompromisně blížil, provoz s cestujícími měl začít 1. července 1974.
PoděkováníRedakce Technet.cz velmi děkuje vedoucímu archivu DP panu Fojtíkovi za ochotu a poskytnuté informace. |
