Do nového roku vstupujeme s tím, že dodavatelské řetězce se vzpamatovávají z předchozích měsíců paralýzy, cena za přepravený kontejner klesá a čekací lhůty jsou stále kratší. Nicméně jsou stále velmi zranitelné, s tím je potřeba počítat.
Dobrou zprávou také je, že již klesá převis poptávky nad nabídkou u polovodičů a procesorů – dodavatelské časy se krátí a skladové zásoby rostou. Ale je to i proto, že klesá pandemií vyhnaná poptávka. Zároveň však vzniká riziko, že se vyrobí a dodá příliš velké množství čipů, které bude potřeba udat zákazníkům v koncových zařízeních, což může odložit uvedení některých nových čipů.
Horší zprávou je, že průmysl trpí výrazným nedostatkem zaměstnanců, jen v USA chybí zhruba 10 milionů pracovníků. Před deseti lety tak byly podle Koeniga některé technologie „nice to have“ (pěkné je mít, ale nikoli nezbytné), v blízké budoucnosti budou „nice to have“ spíše lidé – stále více pozic bude obsazeno roboty, automatickými a autonomními systémy.
Krize akceleruje vývoj technologií
Steve Koeing zmínil i inflaci a úrokové sazby, které rostou nejen v USA, ale i v Evropě. Měnová politika je podle něj jen tupým nástrojem pro jejich změnu, tou výhodnější cestou je zvýšení produktivity průmyslu. Na plátno přitom promítl citát britského ekonoma Christophera Freemana, ve znění: „Inovace se zrychlují a shlukují v době hospodářského poklesu, aby se uvolnily, jakmile se ekonomika začne zotavovat, a přinesly nové silné technologické změny.“
Citát je sice z šedesátých let, ale pro příklady podle Koeniga nemusíme chodit do vzdálené minulosti. Stačí k poslední velké hospodářské krizi v letech 2008 a 2009, kterou, myslím, nemusíme čtenářům připomínat. Jak se promítla v technologickém světě? Došlo k prudkému rozvoji mobilních vysokorychlostních datových sítí 4G LTE, chytrých telefonů, tabletů a kompaktních, snadno přenosných notebooků – tehdy se jim říkalo netbooky.
V tuto chvíli se svět připravuje na to, že rok 2023 bude také časem hospodářské krize. A podle Koeniga lze již směle říci, které technologie to popožene tentokrát. Nepůjde o zásadní inovace pro spotřebitele, ale především pro průmysl. Dojde k prudkému rozvoji 5G sítí pro průmyslové IoT aplikace, propojování různých systémů do inteligentně fungujících celků, do stádia reálné provozuschopnosti se dostane mnoho autonomních systémů a rozvoj čeká i kvantové počítače, které přinesou pro některá řešení úplně novou úroveň výpočetní efektivity.
V první fázi této změny už žijeme a významně ji urychlila pandemie – je to přesun systémů do cloudového prostředí, nasazení různých systémů využívajících strojové učení (a říkáme jim umělá inteligence), nárůst modelu SaaS (software jako služba, tedy předplatné) a digitalizace maloobchodního prodeje. Do druhé fáze vstupujeme nyní, projeví se v nárůstu automatizace a virtualizace a klíčový pro ně bude výše zmíněný rozvoj 5G sítí, průmyslových IoT systémů a Webu 3.0.
Jak se něco takového projeví kupříkladu v logistice a skladování? Například zvýšením produktivity ve skladech e-shopů, včetně těch s potravinami a drogerií. Například britská společnost Occado Group na CESu předvádí své automatizované systémy pro kompletaci objednávek zákazníků, pracovníci jsou potřeba jen na pevných stanicích pro zakládání zboží do úložných kontejnerů a poté finální balení systémem zkompletovaných objednávek, které jsou navíc automaticky seřazeny tak, aby se křehké věci balily jako poslední.
Stále více budou nasazovány kolaborativní roboty (Koenig použil vtipný výraz „RightHand robotics“, tedy něco jako „robotická pravá ruka“, ve smyslu „robotický pomocník“) a různá robotická rozšíření, například ve formě exoskeletonu pro pomoc s manipulací s těžkými břemeny – o jednom takovém nasazení jsme psali v jedné z dřívějších reportáží z lasvegaského výstaviště. Tyto technologie nemají práci jen usnadnit, ale také snížit nebezpečí úrazu – což v řeči peněz znamená nižší prostoje, nižší vedlejší náklady a nižší cenu pojištění.
Zajímavý příklad průmyslového IoT systému na lasvegaském výstavišti ukazuje společnost ACWA Robotics, je to robotický systém, který pluje vodovodními trubkami a snímá a analyzuje stav potrubí – a dokáže odhalit praskliny a úniky vody a určit přesnou polohu defektu. Ročně se totiž odhadem 30 miliard kubíků čisté vody ztratí netěsnícími potrubími. Potrubí tak může být opraveno dříve, než prasklinou uniknou hektolitry vody a podemelou okolní terén.
Metaverse je blíže, než si myslíte
K metaversům se zatím mnozí stavěli velmi skepticky a podle Steva Koeniga je to logické, už jen proto, jak se té zatím poněkud abstraktní a až spekulativní věci chopily marketingové týmy. Avšak podle ředitele CTA to nijak nekoliduje s faktem, že virtuální světy, metaversa, se brzy stanou přirozenou součástí běžných životů, jakou se stal kupříkladu internet (u kterého tehdy panovala stejná skepse).
Letos se však začnou objevovat konkrétní hotová řešení jak technologická, tak byznysová.
Příkladem může být produkt společnosti Touchcast, která vytváří virtuální maloobchodní prostory, ve kterých se zákazníky komunikují skuteční pracovníci – vidíte je v prostoru a můžete s nimi standardně hovořit a nechat si kolem nabízených produktů vše vysvětlit a ukázat (včetně použití funkčních 3D modelů). Takováto aplikace bude dostupná i prostřednictvím smartphonu, tabletu nebo počítače, v budoucnosti to budou zejména VR headsety, které vytvoří mnohem intenzivnější a přirozenější vjem té uměle vytvořené reality (a výsledného zážitku).
Společnost OVR Technology na CESu předvádí „Digital Scent Technology“, která má VR headset obsluhující oči a uši doplnit i o třetí smysl, tedy čich. Podle společnosti je sedmdesát procent našich vzpomínek a pocitů vyvoláno čichem a zároveň čichová paměť vydrží o sedmdesát procent delší čas než vizuální a zvuková. Při návštěvě virtuální prodejny v metaversu tak můžete cítit i adekvátní vůně či pachy. V tomto případě se ke skepsi v redakci veřejně hlásíme.
Změní se i doprava
Velký prostor bude na CESu věnován dopravním technologiím, zejména elektromobilitě a související nabíjecí infrastruktuře a technologiím akumulátorů. Zajímavou novinku ukazuje společnost s vtipným názvem LeydenJar – elektrody akumulátorů zatím musely obsahovat grafit, který je při recyklaci nemalou komplikací. Společnost však vyvinula elektrody na bází křemíku, které mimo environmentálních výhod také zvyšují energetickou hustotu baterie a zvyšují její mechanickou odolnost.
Inovace v dopravě
Autonomní řídící systémy se letos více ukážou ve vozidlech pro nákladní dopravu, kde na rozdíl od implementace v osobní dopravě nebudou sloužit ke zvýšení bezpečí a pohodlí řidiče a spolucestujících, ale budou řidiče nahrazovat. Jen v Americe totiž má, podle oficiálních informací, v roce 2030 chybět více než 160 000 řidičů kamionů, nákladních vozidel a dodávek. Nemalá část z těchto pozic bude „obsazena“ autonomními systémy.
