Stopětadvacáté výročí, to jsou takové narozeniny na půli cesty. Už stačíte vystřízlivět z kocoviny po stoletých oslavách, ale do stopadesátky je to ještě daleko. Švýcarská hodinářská firma Breitling pojala 125. výročí svého vzniku tak, že dala dárek sama sobě a vyrobila vůbec první strojek, který nese její jméno.
Caliber B01 si může připsat několik důležitých vlastností. Za prvé je to po letech upravování strojků ETA první čistě manufakturní strojek v dějinách firmy, všechny díly se projektují, vyrábějí a sestavují in-house, tedy přímo v dílnách Breitlingu.
Díky novému strojku také získává Breitling alespoň částečnou nezávislost na externích dodavatelích. A samozřejmě mu model Chronomat B01, v němž je strojek uložen, otevřel dveře do prestižního klubu manufaktur (jako jsou například: Breguet, Patek Philippe, Vacheron Constantine a další), které mu dosud byly zavřeny.
Tlačítka, která změnila svět hodinek
Když se po skončení první světové války začaly hodinky přemisťovat z kapes na zápěstí, zabudoval do jejich těla Breitling jako jedna z prvních hodinářských firem stopky. V roce 1915 přišel s modelem vybaveným tlačítkem, které stopky spouštělo, zastavovalo a vracelo na nulu.
V roce 1923 pak jeho hodináři vyvinuli systém, který od sebe oddělil spouštění a zastavování. Zastavování se od této chvíle provádí tlačítkem umístěným na druhé hodině a vynulování převzala hlavní korunka. A v roce 1934 si Breitling k padesátým narozeninám nadělil zvlášť důležitý dárek - přišel s druhým tlačítkem a dal tak chronografům podobu, kterou známe dodnes.
Stopky jako základní kámen
Firmu založil v roce 1884 teprve čtyřiadvacetiletý Léon Breitling v St.Imier, kde chtěl zahájit výrobu časoměrných přístrojů a průmyslových měřidel. Později se společnost přestěhovala do La Chaux-de-Fonds a dnes sídlí v Grenchenu.
Jako mnoho hodinářských firem i Breitling využil na přelomu devatenáctého a dvacátého století boom průmyslové revoluce. Přesné měření času bylo čím dál důležitější a zároveň lidé měli víc času na provozování sportovních aktivit. V roce 1906 například přišla na trh se stopkami pod názvem "Vitesse" (rychlost), které měly patentovaný systém pro měření rychlostí od patnácti do sto padesáti kilometrů v hodině.
V první polovině dvacátého století Breitling vynikal ve sportovní oblasti a mezi jeho patentované časomíry patřila například zařízení pro fotbal, jachtařství, box nebo vodní pólo a se zobrazením přesnosti od pětiny po setinu sekundy.
Kulaté pravítko na obloze i ve vesmíru
Jako ostatně vždy ale celý pokrok táhla armáda. První chronografy začala firma dodávat vojenským pilotům.
Ve čtyřicátých letech se na původním modelu Chronomat objevilo logaritmické pravítko zatočené do kruhu. A právě díky pravítku přenesenému na lunetu hodinek a skrytému pod sklíčkem dokázali letci provádět výpočty spotřeby paliva, doletu či úhlu snosu.
V roce 1952 se pak k zákazníkům dostal proslulý Navitimer. Tyto kultovní hodinky se staly tak oblíbeným kusem výbavy všech pilotů, že je organizace AOPA sdružující vlastníky letadel a piloty vyhlásila za oficiální. O toto privilegium se přitom dlouho přetlačovaly s modelem GMT Master od Rolexu. Marketingové oddělení Breitlingu označovalo tento model jako "navigační počítač".
O deset let později přišel věk dobývání vesmíru, a když astronaut Scott Carpenter oblétal na palubě Aurory 7 zeměkouli, měl u sebe první náramkový chronograf, který se kdy dostal na oběžnou dráhu (jako první se "nahoru" podívaly s Gagarinem sovětské hodinky Šturmanskije a ze Švýcarska patří prvenství firmě Heuer, ale v jejich případě šlo jen o stopky). Carpenter měl speciální chronograf Cosmonaute se čtyřiadvacetihodinovým zobrazením času.
Závod o první automat a doba temna
Ve velké soutěži roku 1969 o to, kdo dokáže jako první na světě vyrobit náramkový chronograf s automatickým nátahem, se Breitling zapojil do konsorcia společně s firmami Hamilton-Büren, Dubois Dépraz a Heuer-Leonidas a společné úsilí přineslo legendární strojek Calibre 11, umístěný v modelu Chrono-matic.
Konsorcium se rozhodlo pro revolučnější řešení než konkurence ze Zenithu a Seika a pohon měl poskytovat mikrorotor (což byla v šedesátých letech specialita firmy Hamilton-Büren), černou práci na chronografovém modulu odváděl Dubois Dépraz a Breitling s Heuerem se starali o zbytek.
V roce 1965 se na společné supertajné schůzce firmy dohodly na urychlení prací a těsně před basilejským veletrhem v roce 1969 představilo konsorcium světu svůj Kalibr 11. Nedlouho po zrodu automatického chronografu ale o Vánocích roku 1969 přišly na svět také quartzové hodinky a pro hodinářský průmysl přišla doba temna, během níž mnohé firmy zanikly, jiné musely přerušit výrobu a další se spojovaly s nenáviděnou konkurencí, aby vůbec přežily.
Sto svíček na dortu a skvělé quartzky
Zlom přišel v roce 1979, kdy krachující firmu odkoupil německý specialista na mikroelektroniku a náruživý pilot Ernest Schneider a přesunul výrobu do dnešního sídla v Grenchenu. O pět let později oslavil Breitling sté výročí existence proslulým modelem Chronomat, který naskočil na narůstající vlnu nového zájmu o mechanické hodinky.
Přes všechny úspěchy na poli mechanického pohonu firma dodnes nezanevřela na hodinky quartzové a její výrobky jsou jedním z mála důvodů, proč se milovník hodinek nemusí za quartzky stydět. Patří mezi ně například model Aerospace s revolučním pojetím měnění funkcí a jejich ovládání pomocí jediné korunky (který se stejně jako Cosmonaute podíval do vesmíru na stanici ISS) nebo model Emergency - ten pilotovi může v případě havárie zachránit život pomocí vestavěného miniaturního vysílače, který po vytažení antény vysílá nouzový signál až na vzdálenost 400 km.
Pokud vás zajímá přesnost, pak jsou quartzové hodinky od Breitlingu vybaveny strojky s tepelnou kompenzací, což znamená, že fungují spolehlivěji za všech možných teplot a jsou desetkrát přesnější než běžné quartzové strojky.
Narozeniny s velkým ohňostrojem
Jak vlastně dárek k breitlingovským stopětadvacetinám vypadá? Požadovat po novém kalibru (ať už ho vyrobil kdokoli) nějaké zázraky, by bylo zbytečné - koneckonců se toho už moc nového vymyslet nedá. U Breitlingu přece jen některé věci doladit dokázali; strojek používá sloupkové kolo a vertikální spojku, díky čemuž ručka chronografu začíná svůj běh po číselníku okamžitě a bez nepříjemného trhnutí.
Dále je třeba zmínit sedmdesátihodinovou rezervu nátahu a z hlediska hodináře velice přátelské složení hodinek. Díky němu proběhne v budoucnu jakékoli čištění nebo úprava bez problémů a rychle. Není totiž nutné hodinky složitě rozebírat.
Novinkou je také skoková změna data, která probíhá okamžitě s půlnocí a je ji možné provést kdykoli bez ohrožení správného chodu strojku.
Samozřejmostí je pak záruka přesnosti chodu certifikátem COSC.
Breitling Jet Team
Pod hlavičkou slavné značky předvádějí své kousky jedni z nejznámějších leteckých akrobatů. Francouzský Breitling Jet Team létá na českých L-39 Albatros.