V roce 1969, před padesáti lety, sehrál počítač AGC (Apollo Guidance Computer) v přistávacím modulu Apolla 11 klíčovou roli při přibližovací fázi. O tomto počítači se často mluví, když porovnáváme výpočetní výkon současné elektroniky. „V kapse máte milionkrát silnější počítač než ten, který dostal člověka na Měsíc,“ říká se.
Jak a proč se těží bitcoin |
Porovnávání tehdejšího výkonu se současným je obvykle čistě teoretické. U příležitosti 50. výročí si ale několik počítačových historiků řeklo, že uvedou původní AGC systém do provozuschopného stavu. A aby to nedělali zadarmo, rozhodli se, že na něm rozjedou těžbu bitcoinů.
Archeologické programování na 15bitovém počítači
„Těžit bitcoin na počítači ze 60. let vypadalo naprosto nesmyslně a neužitečně, takže jsem to prostě musel zkusit,“ popisuje svou anabázi Ken Shirriff. Zprovozněný počítač AGC napojil přes obvody vlastní výroby na internetovou síť.
Apollo Guidance Computer připojený k modernímu rozhraní
Teoreticky tedy počítači chybí jen správný software a těžba bitcoinů může začít. Programování ale nebylo zrovna přímočaré. Hashovací algoritmus SHA-256, který je používán při těžbě bitcoinů, totiž vyžaduje 32bitové operace. Počítač AGC ale pracoval s 15bitovou architekturou, a tak každá 32bitová proměnná zabere tři proměnné na AGC (jednu 4bitovou a dvě 14bitové).
Programátorka do kódu dala funkci, která zachránila Apollo |
Další problém byl s celkovou kapacitou. „AGC měl paměť jen na dva tisíce slov, tedy asi čtyři tisíce bitů. Z toho standardně má programátor přístup jen k 256 těchto slov. Algoritmus SHA-256 využil 240 slov, což znamenalo, že pro vše ostatní zbývalo opravdu málo místa,“ popisuje některé problémy na své cestě Shirriff. A konečně neměl počítač AGC zabudované některé operace, které tak musel Shirriff doprogramovat do speciálních podrutin, což opět výpočty zpomalilo.
Vývoj software pro padesát let starý počítač (vlevo vývojové prostředí Code::Blocks a vpravo simulovaný počítač ACG yaDSKY2)
Nakonec se ale podařilo těžbu bitcoinů rozchodit. Ne že by na tom mohl nějak vydělat. Jeden hash spočítal AGC za asi deset sekund. V porovnání se specializovaným strojem na těžbu bitcoinů je asi bilionkrát pomalejší. I těžba na obyčejném laptopu by byla stomilionkrát rychlejší.
Těžba bitcoinu ale může svým způsobem posloužit jako měřítko vůči ostatním počítačům. Shirriff už v minulosti dělal podobné vylomeniny na počítači IBM 1401 nebo počítači Xerox Alto z let sedmdesátých. Zatímco 55 let starý IBM 1401 spočítal jeden hash za 80 sekund, novější Xerox už počítal 1,5 hashe za sekundu.
Mezi fanoušky kryptoměny bitcoin se často říká, že cena poroste „až na Měsíc“. Počítač, který ale člověka opravdu na Měsíc dostal, při těžbě bitcoinů moc nepomůže.
Těžba bitcoinu na počítači z Apolla 11:
Reportáž: Odtud řídili Apollo 11Podívali jsme se na místo, odkud NASA řídila přistání na Měsíci i záchranu posádky Apollo 13...    Vesmírné středisko Lyndona B. Johnsona v Houstonu Podívejte se do nepřístupných míst, odkud NASA řídí lety do vesmíru |
