Historické osobnosti
Sledovat další díly na iDNES.tvJiří Sequens se narodil 23. dubna 1922 v Brně. Po 2. světové válce studoval dva roky v Moskvě, kde ho ovlivnil ždanovovský socialistický realismus. Poté se přesunul do Paříže.
Moskevské zkušenosti daly po roce 1948 jeho další kariéře jasný směr. Soustředil se na vybrané události z českých novodobých dějin a jejich výklad zcela nepokrytě kopíroval ducha tehdejšího oficiálního výkladu.
Sequensův první celovečerní film z roku 1951 se jmenoval Cesta ke štěstí a vyprávěl o mladé brigádnici (Jiřina Švorcová), která se rozhodla stát se traktoristkou a vrací se do své rodné vsi, kde ještě díky váhajícím družstevníkům nezorali meze. Silný politický podtext měl i snímek Olověný chléb, vyprávějící o životě dětí na periferii v buržoazním Československu.
Pozornost si zaslouží snímek z roku 1964 Atentát, velmi působivá rekonstrukce atentátu na Heydricha, který je označován za Sequensův vůbec nejlepší film.
Současnému divákovi jsou ze Sequensovy tvorby známé spíše seriály Hříšní lidé města pražského nebo 30 případů majora Zemana, za který dostal titul Národní umělec. V obou případech se jedná o výtečně řemeslně zvládnutá, a tudíž i divácky přitažlivá díla, která, zejména v případě majora Zemana, prezentují ideologicky zmanipulovanou historii.
Komunistické baště poplatný seriál 30 případů majora Zemana lze přitom bez nadsázky označit jako fenomén, který nemá v československé filmové a seriálové tvorbě obdoby. Sleduje kariérní i životní peripetie člena SNB Jana Zemana a na pozadí skutečných kriminalistických případů překrucuje dějiny Československa po 2. světové válce.
Komunisté se v něm vypořádávají s kolaboranty, vesnickými kulaky v období kolektivizace nebo demokratickou „revoltou“ v roce 1968. Na televizní obrazovky byl seriál, mapující období od roku 1945 do roku 1973, uveden v rámci trvajících oficiálních oslav 30. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou a k 30. výročí vzniku Sboru národní bezpečnosti.
