Nic není tak jednoduché. Během příprav na podání patentové přihlášky vynálezu se přišlo na skutečnost, že polovodičovou součástku fungující na úplně stejném principu si nechal patentově ochránit Julius Edgar Lilienfeld, haličský Žid, který jako jeden z prvních emigroval z antisemitské Evropy do USA. V roce 1926 podal přihlášku na polem řízené tranzistory, když první polovodičové prvky vyrobil již v roce 1925.

Výsledky své průkopnické práce však bohužel nijak nepublikoval ani prakticky nevyužil.

tak nekdy kolem vanoc 1965 se do Tuzexu dostala dodavka malych tranzistorovych radii, ktera se vesla do kapsy. Byla levna a fronta na ne stala venku az buhvikam. Strejdovi se podarilo mi jedno sehnat - to byl uspech roku!

Tuzex? Bony? Veksláci, "Wechsceln sie..." ?

Priznávam sa tu verejne, že aj ja som tam kedysi niečo akože vyvexloval :-) Potom som si kúpil gate "Lewis". A aj ešte kazety do magiča: "chromdioxidky" a potom aj "ferrochromky". Ale vzhľadom na záznamový čas LP-čiek vtedy najviac fičali "Agfa 90+6", verte mi !

Skvělý článek.

Jen mi v něm chybí např to, jaké prvky se používaly pro polovodiče a tím pádem i pro tranzistory.

Nejsem si jistý, jestli se tranzistory vyráběly také ze selenu, ale z germania určitě a pak ho nahradil křemík, který má také nějaká omezení ... hlavně u čipů.

Elektronky jsou sice už zastaralé, potřebují hodně Voltů, ale na druhou stranu - jestli se nepletu -, tak by neměly mít šum a hlavně elektronky jsou oproti polovodičům odolné proti EMPulsům, takže v případě výbuchu jaderné bomby elektronky budou dál pracovat, ale polovodiče se odeberou do křemíkového nebe.

Proto bych elektronky nezatracoval, hlavně ne v současné době.

V prípade výbuchu jadrovej bomby vám bude šumafuk šum elektrónky.

Inak, vy si myslíte, že polovodiče v takýchto "veciach" nie sú nijako rozumne konštruované a chránené?

Ešte niečo: elektrónky stále majú a aj budú mať svoje využitie. Špecifické. Napríklad aj v civile: výkonný vysielač rádia, alebo televízie. A tak...

"S elektronkami se dnes můžeme setkat spíš výjimečně"

Já se s elektronkou (magnetronem) potkám pokaždé, když si ohřívám jídlo v mikrovlnce...

Presne.

citace: Součástí téměř veškeré elektroniky byly na počátku minulého století elektronky, které však byly velké, náročné na spotřebu a nespolehlivé.

S touhle větou se neda 100% souhlasit. Jednak elektronky byly vždy oučástí elektroniky. Ne že téměř. Vždy pokud elektronikou nenazýváme měřící techniku. Radiokomunikační zařízení právě ovlivnila masová výroba elektronek. Už v roce 1920 vyšla kniha "Radiotechnika" kde byl posán způsob jak doma vyrobit triodu s 5 "svíčkové" žárovky a sestavit z ní audion, Příjmač. Tehdy se watáž děliala na 5, 10, 15, svíčkové výkony. No k tomu že byly velé a nespolehlivé bych měl taky výhrady. Zesilovací stnice tvořené elektronkovými zesilovači v podmořských kabelech jsou na dni moře dodnes fugují mezi Evropou a Amerikou. Jsou podžhavené, aby se nevyčerpala katoda a jsou to "miniaturní" elektronky. nejsou to žádné demižony. i miniaturizace elekronek prošla svojí cestu. hodně v tom udělal 2. sv válka. RV12P2000 nebo LV1 to byly už VKV flašky a byly malinké. Tesla dělala bateriové elektronky malého průměru cca 12mm na žhavení 1,5V s anadovým napětím 60V hrálo to už při 40V.

Dodnes sú a aj budú "veľké fľašky". Prečo? Lebo P=U*I. Teda, okrem iného.

---

Tie so žeravením 1,5V a s anódovým napätím 60V sú už zaslúžene v múzeu. A je im tam dobre. Môj starý otec také mal a ja, ako vtedy malý zvedavý vnúčik, som k nim "pričuchol". Dodnes si pamätám takú drevenú bedničku, v ktorej boli 4.5V ploché baterky na anódové napätie zapojené v sérií... Skvelé veci! Takže za mňa zatiaľ aspoň takto :-) Pridá sa sem ešte do diskusie niekto s niečím?

V rámci výuky chemie pevných látek na VŠCHT se studentů často ptám, jaká jiná důležitá součastka než dioda se vyrábí z polovodičů. To ticho je pak depresivní ....

To je zajímavé. Nás se na to ptali při fyzice pevných látek a dali jsme dokupy celkem dost příkladů. Ale zase pár z nás někdy navštěvovalo nějaký druh elektrotechnického kroužku, tak jsme čerpali z toho...

Je jen otázkou času, kdy úplně zmizí z trhu lineární zesilovače třídy A, AB a koneckonců i B a zůstanou jen digitální modely, protože ty jediné budou plnit kategorii A++ na energetickém štítku. Všechno ostatní se kvůli ztrátovému teplu do ní nedostane. A obávám se, že lineární zesíky Brusel nakonec zakáže, podobně jako žárovky a vysavače nad 800W.

A to je dobře, nebo špatně?

102NU70. Můj první tranzistor, ještě ho mám schovaný.

Já GC507

V ČR byl první tranzistor vyroben v laboratoři Jana Tauce v Ústavu pevných látek ČSAV. Několik prvních vzorků slitinového germániového tranzistoru jsem od něj někdy v r. 1958 dostal, zapuštěné do špičky skleněné zkumavky. Samozřejmě jsem se třemi takovými kousky sestavil malý přijímač a zabudoval do tlampače drátového rozhlasu. Na baterku 4,5V to krásně hrálo Prahu II.

Honza Tauc odešel 1968 za ruské okupace do USA, tam byl profesorem. Narodil se před 100 lety v Pardubicích, zemřel 2010 v USA.

No pamatuji prvni ceskoslovensky prijimac T58 vyrobeny nekdy v 1958, me bylo asi 7 let a kdyz to stejne stary kamarad prinesl do stanu tak jsem cumel jako tele.. Tehdy byly jen radia elektronkove vetsinou velke jako stodola a samozrejme jen na sit 220V. Tento mel 9 germaniovych tranzistoru a vyrobeny 100% jen z ceskoslovneskych soucastek Tesla.

https://aukro.cz/tranzistorove-radio-t58-ve-velmi-zachovalem-stavu-funkcni-6977205257

Snažím se zachovat historické artefakty, třeba lampy, mám jich asi 100 kusů, měřicí přístroje z počátků elektroniky, gramofon, páskový magnetofon, zachránil jsem rentgenové goniometry před sešrotováním.