V poslední době takový seznam publikovalo australské news.com.au, ale podobný nebo i zcela totožný vyšel třeba na Forbes nebo Scientific American. Obsahují řadu výroků většinou bez uvedení zdroje a ač je řada z nich zřejmě pravých, neplatí to vždy.
1876: „Američané telefon potřebují, ale my ne. My máme spoustu poslíčků.“ (William Preece, Britský poštovní úřad)
Zde se jedná zřejmě o určitou parafrázi nebo zjednodušení původního výroku, který není tak kategoricky odmítavý. Dá se dohledat například za pomocí Google Books v časopise Popular Science Monthly, respektive jeho vydání ze srpna 1882: „...americké podmínky ovšem využívání podobných přístrojů vyžadují více než naše (v Británii, pozn. redakce). U nás máme velký nadbytek kurýrů, poslíčků a podobně. V Americe jsou potřeba.“
1876: „Tenhle ‚telefon‘ má příliš mnoho nedostatků, aby se dal vážně pokládat za komunikační prostředek.“ (prezident Western Union William Orton)
Zde se dá dohledat zmínka citátu i v odbornější literatuře, dá se tedy uvažovat, že by mohl být autentický. Má se jednat o interní zprávu společnosti Western Union, jejímž prezidentem byl v době citátu opravdu William Orton. Podle The Guardian navíc Western Union nepřijala nabídku na koupi patentů na telefon od jeho vynálezce Alexandera Grahama Bella, v tomto kontextu by tedy citát i dával smysl.
1903: „Kůň tu byl, je a bude. Automobil je jenom přechodné módní třeštění.“ (prezident michiganské banky, když radil právníkovi Henryho Forda, aby neinvestoval do společnosti Ford Motor Company)
Může být pravdivé, nicméně nepodařilo se nám dohledat přesný zdroj citace.
1943: „Myslím, že na světě je trh možná tak pro pět počítačů.“ (šéf IBM Thomas Watson)
Opět se zřejmě nejedná o přesnou citaci. V archivu často kladených otázek společnosti IBM nalezneme odpověď, že se pravděpodobně jedná o nepochopení Thomasových výroků na setkání akcionářů v roce 1953. Watson na ní mluvil jen o přístroji IBM 701 Electronic Data Processing Machine a naopak zmiňoval, že obdrželi 18 objednávek na toto velmi drahé zařízení, ačkoliv očekávali jen 5.
1946: „Televize se neudrží na žádném trhu déle než šest měsíců. Lidi se koukání do dřevěné bedýnky brzy omrzí.“ (vysoký představitel studia 20th Century Fox Darryl Zanuck)
Nepodařilo se nám ověřit původ tohoto citátu, ale dal by se pochopit i s ohledem na „životnost“ některých současných moderních technologií, jakým jsou (byly) třeba 3D televize.
1959: „Než člověk stane na Měsíci, bude vaše pošta z New Yorku do Austrálie doručována v řádu hodin naváděnými raketami. Stojíme na prahu raketové pošty.“ (generální ředitel americké poštovní služby Arthur Summerfield)
Zdroj tohoto citátu nelze dohledat, ale dá se předpokládat, že pokud je pravdivý, pak se určitě netýkal osobního doručení, ale hromadné přepravy zásilek.
1961: „Neexistuje prakticky žádná šance, že by se komunikační vesmírné družice mohly využívat k poskytování lepších telefonních, telegrafních, televizních nebo rozhlasových služeb ve Spojených státech.“ (komisař americké Federální komunikační komise T.A.M. Craven)
Zřejmě pravý citát je zajímavý hlavně kvůli tomu, že ho pronesl člověk, pracující přímo v oboru. Předpovídat budoucí technologie je zřejmě opravdu náročné.
1966: „Nakupování na dálku je sice proveditelné, ale neuchytí se.“ (časopis Time)
Zde se jedná o vytržení z kontextu, které zcela mění vyznění celého výroku. Pochází z vydání z 25. února 1966 a celý článek naopak vyznívá naopak velmi příznivě pro technologický rozvoj a naopak je místy až příliš optimistický. Například podle něj do roku 2000 měly být známé příčiny rakoviny, a všechny nemoci virového nebo bakteriálního původu se stanou minulostí. Výše uvedený citát je naopak uveden jen jako příklad toho, co tvrdí skeptici.
1977: „Není důvod, aby měl kdokoli doma počítač.“ (zakladatel společnosti Digital Equipment Corp Ken Olsen v projevu v neziskové společnosti World Future Society)
Zde je opět důležitý kontext. Ken Olson tuto větu opravdu řekl: nemluvil však v ní o osobním počítači (PC), ale o obřím počítači, který by ovládal celý dům. Spíše se jednalo o vyjádření nedůvěry v to, že by někdo chtěl mít svůj dům a život zcela ovládán počítačem, což byla věc hojně přítomná ve sci-fi literatuře. Jednalo se o představy systému, který by sám rozsvěcel a zhasínal světla nebo připravoval jídlo podle předem sestaveného jídelníčku. Zevrubně o tom informuje server Snopes. Ač jsme možná podobné představě dnes s přicházejícím „internetem věcí“ blíž než kdy jindy, nepůsobí Olsenův citát s patřičným kontextem zdaleka tak absurdně, jak je s oblibou šířen.
1981: „Mobilní telefony v žádném případě nenahradí místní systém telefonu po drátě.“ (vynálezce Marty Cooper)
Zdroj tohoto citátu není dohledatelný, ale pokud měl vynálezce před sebou velkou krabici tehdejšího mobilního telefonu a minimální pokrytí, pak mu možná přišla smysluplnější komunikace přes vysílačky.
1995: „Předpovídám, že internet brzy vybuchne jako supernova a v roce 1996 se katastroficky zhroutí.“ (zakladatel 3 Com Robert Metcalfe)
Pro změnu citát, který je zcela pravdivý. Robert Metcalfe se však k opravdu nešťastné předpovědi postavil čelem - na konferenci v roce 1997 si svůj sloupek, ve kterém se citát nacházel, rozmixoval s vodou a výsledek vypil. Zřejmě jej však tato zkušenost od dalšího předpovídání neodradila. Metcalfe tak například drsně kritizoval open source projekty a předpověděl konec linuxu, až vyjde Windows 2000. Zároveň se také odmítavě stavěl k bezdrátovým sítím a říkal, že až tato „bublina“ splaskne, počítače budou nadále využívat drátů. Na to nejspíše mělo vliv, že spolu s Davidem Boggsem vynalezli v roce 1973 ethernet.
1996: „Apple je chaotický zmatek bez strategické vize a rozhodně i bez budoucnosti.“ (časopis Time)
Pravdivý citát. Pochází však z doby, kdy byl osud společnosti opravdu nahnutý a spekulovalo se o tom, že jej odkoupí firma Sun Microsystems. Vše se otočilo, až když tehdejší šéf Applu Gil Amelio koupil společnost NeXT, aby do Applu získal zpět Stevea Jobse. Nedá se však popřít, že co se týče budoucnosti se autor článku v časopise Time opravdu sekl.
1997: „Apple už je mrtvý.“ (bývalý šéf Microsoftu Nathan Myhrvold)
Opět pravdivý citát. Stejně jako výše je však nutno brát v potaz, že se nejednalo o osamocený výkřik, který reagoval na tehdejší potíže firmy.
2002: „Během pěti let bude tablet nejpopulárnější formou osobních počítačů prodávaných v Americe.“ (spoluzakladatel Microsoftu Bill Gates v projevu na Comdexu, kde představoval tablet Windows)
I Bill Gates se plete. Neúspěch optimistické předpovědi budoucnosti tabletů ho ovšem musel hodně zabolet, když Apple uspěl s iPady. (Byť je to úspěch zřejmě jen dočasný.)
2004: „Od nynějška za dva roky bude vyřešen problém spamů.“ (Bill Gates na Světovém ekonomickém fóru)
A znovu Bill Gates. Navzdory jeho slovům spam nevymřel, naopak dlouho rostl. Nicméně zdá se, že přeci jen začíná docházet k obratu a v roce 2011 již třeba objem spamu razantně poklesl.
2006: „Všichni se pořád ptají, kdy Apple přijde s mobilním telefonem. Moje odpověď zní: ‚Nejspíš nikdy.‘“ (novinář listu New York Times David Pogue)
A znovu k Applu. David Pogue svůj omyl uznal a zahrnul jej právě i do onoho článku ve Scientific American o mylných předpovědí. Dovysvětluje ale, že ne ve všem se mýlil a Apple musel nejprve vyřešit problém s dotěrnými americkými operátory a přislíbit AT&T exkluzivitu, aby mohl telefon vzniknout bez vnějších zásahů.
2007: „Není šance, že by iPhone získal nějaký podstatnější podíl na trhu.“ (šéf Microsoftu Steve Ballmer)
Velmi sebevědomý předpoklad se ukázal úplně vedle. Steve Ballmer v rozhovoru pro USA TODAY věštil, že prodáváním telefonu za 500 dolarů může Apple sice vydělat dost peněz, ale získá nanejvýš 2 až 3% podílu na trhu. Ballmer prý raději uvidí Windows Mobile na valné většině prodaných telefonů, než aby dělal vlastní. V druhém čtvrtletí roku 2015 pak iOS drží 13,9% trhu, přičemž nástupce Microsoftu, Windows Phone jen 2,6%. Valnou většinu drží Android od Googlu.
