Apple nepojede na uhlí
Datacentrum firmy Apple v Severní Dakotě nebudou od konce letošního roku využívat "špinavou" energii. Firma to uvedla v pátek na svém webu. Je to reakce na protesty ekologických aktivistů, především Greenpeace. Šedesát procent elektřiny potřebné pro provoz se má vyrábět na místě, hlavně ze solárních panelů a také bioplynové elektrárny. Zbylých 40 procent bude firma kupovat, ale prý jen z čistých zdrojů.
KVIK - Rychlé zprávyQuick - Kvik - Rychle Novotvar KVIK jsme odvodili z anglického quick (rychle). Můžete si za ním také představit tweet (zpráva na sociální síti Twitter). Slůvkem KVIK označujeme články složené z rychlých krátkých aktuálních zpráv. |
Budeme zvědaví, jak se s tím společnost popasuje: datové středisko při plném výkonu potřebuje 20 megawattů. Kdyby Apple nechtěl zůstat v USA, máme pro něj tip, jak se stát "zelenou" firmou: odstěhovat se na Island, který hledá využití pro svojí geotermální elektřinu.
První adresa ve vesmíru
Astronaut Don Pettit se rozhodl udělat první krok ke zjednodušení poštovního spojení mezi Zemí a vesmírem. Pokusil se na svém blogu přijít se systémem PSČ i pro vesmírné adresy.
Pro ISS Pettit navrhuje "PSČ" 51.603. První tři číslice označují úhel, který oběžná dráha stanice svírá s rovníkem: 51,6 stupně. Poslední dvojčíslí je pak číslo dané stanice na dané dráze. ISS je třetí po Miru a předchozích Saljutech (je záhada, proč ty Pettit zahrnuje pod jedno číslo).
Když v tom máme jasno, stačí udělat něco se současnou výší "poštovného": vynesení kilogramu na nízkou oběžnou dráhu vyjde zhruba na 10 000 dolarů, pokud je váš náklad primární. Když jde o "přívěšek" k jiné družici, je cena podstatně nižší.
Rypouši jsou výkonné ponorky
Na dně Mariánského příkopu by rypouše sloního nenatočil ani James Cameron, ale to neznamená, že by tato zvířata nebyla skvělými potápěči. Sledování prováděné na zvířatech vybavených elektronikou u pobřeží Kanady v letech 2004 až 2010 ukázala, že se dokážou potápět do hloubek přes jeden a půl kilometru a vydrží pod vodou dvě hodiny. Rekord byl pěkných 1 754 metrů.
Studie, která výsledky shrnuje, je zdarma dostupná zde. Mimochodem, je z ní jasné, že zvířata extrémní ponory nevyhledávají. Když je dost potravy, pohybují se v mělčích příbřežních vodách.
Dovolte čipu, aby chyboval a dostanete 15× efektivitu
Vědci již řadu let pracují na "nepřesných" počítačových čipech, které mají přinést větší efektivitu. Po půl století vývoje klasických přesných čipů to vypadá, že se lze za určitých podmínek vzdát úsilí o přesnost.
Návrh nového čipu snižuje požadavky na spotřebu a zvyšuje efektivitu využití zdrojů tím, že počítá s občasnými chybami. Prototyp, který byl představen na konferenci ACM International Conference on Computing Frontiers v Cagliari v Itálii, je nejméně 15krát účinnější než dnešní technologie, co se spotřeby týká.
Koncept je zdánlivě jednoduchý. Tím, že je známa a řízena pravděpodobnost výskytu chyby a identifikována oblast výpočtů, která je produkuje, lze takové čipy využít v oblastech, kde je malé procento chyb při výpočtech možné tolerovat. Třeba u pomůcek pro nedoslýchavé.
