Mikrofony projektu SlowRadio. (2019) | foto: Václav Nývlt,Technet.cz, Profimedia.cz

Ptáčci jsou zpět. Pusťte si rádio, jehož program vytváří sama příroda

  • 27
Po zimní přestávce jsme opět spustili SlowRadio, přímý přenos zpěvu ptáčků a zvuků přírody z jižních Čech. Program vytváří sama příroda, hodí se například jako uklidňující zvuková kulisa v rušných kancelářích a dopravních prostředcích.

Sluchátka s potlačením okolního hluku a spuštěný přímý přenos zvuku jihočeské přírody vám v hlavě rozhostí mír a klid i v přeplněném vlaku nebo rušné kanceláři. Poslech by bezesporu doporučovalo 9 z 10 psychologů, 10 z 10 specialistů na zdravý životní styl a 11 z 10 ornitologů.

Slow Radio

si můžete spustit ZDE.

Přímý přenos zvuků přírody z jižních Čech do vašich uší

Web je responzivní, funguje tedy i na mobilu nebo tabletu. Na zařízeních s OS Android funguje i integrovaný Chromecast.

Pozor: v mobilním prohlížeči Chrome je někdy potřeba stisknout tlačítko přehrávání opakovaně.

Signál přitom z přírody odebíráme a do vašich uší dodáváme, řečeno dnes populární terminologií, v BIO kvalitě. Dva špičkové mikrofony, pár desítek metrů kabelu se signálovými zesilovači, zvuková karta, streamovací aplikace v počítači a rychlý LTE přenos na distribuční servery. Žádná editace, žádné příměsi, žádný signálový procesing.

Jde tak o skutečně přímý přenos zpěvu všemožných druhů ptáků, bzučení hmyzu, dupotu ježků a králíků, větru prohánějícího ve větvích stromů, máchání křídel kachen přistávajících na vodní hladině a večerního kuňkání žab v rákosí v přírodě jižních Čech, jaký jinde neuslyšíte.

Nejlepší čas pro poslech je brzy ráno, kdy je ptačí aktivita největší a poté večer, kdy pominou největší horka a ptáčci znovu ožijí.

Co vlastně uslyšíte?

Zdeněk Vermouzek, ředitel České Společnosti Ornitologické, vysvětluje, co vše nás ve vysílání čeká.

S přímým přenosem se dostáváme do jihočeské krajiny, konkrétně na lesnatý břeh rybníka, na který navazuje pruh rákosí a za ním volná voda. V průběhu celého dne můžeme naslouchat hlasům přírody, především zpěvu ptáků, ale zdaleka nejen jemu.

Ptáci jsou velmi atraktivní skupinou živočichů, mimo jiné pro jejich hlasové projevy, které lidem většinou znějí libozvučně. Ptáci se zvukem dorozumívají podobně jako lidé a většina druhů má velmi širokou paletu nejrůznějších zvuků. Každý z nich slouží k jinému účelu. Mezi nejběžnější patří kontaktní a potravní hlasy, většinou tiché a nepříliš nápadné pípání, kterými si partneři v páru nebo ptáci v hejnu neustále navzájem říkají: „Jsem v pořádku a jsem tady,“ případně „Našel jsem něco dobrého.“

Opakem jsou varovné hlasy, jejichž cílem je upozornit na nebezpečí. Jsou většinou krátké, ostré a ve vyšších frekvencích, což znesnadňuje jejich lokalizaci. Ptáci tak mohou upozornit na blížící se šelmu či dravce, aniž by mu přitom prozradili svoji polohu. Zajímavé je, že varovné hlasy jsou navzájem mezi druhy dost podobné a vzájemně si rozumějí i ptáci různých druhů. Při upozornění na nebezpečí je to docela pochopitelné. Všechny tyto hlasy můžeme slyšet z přenosu prakticky po celý den, ale jejich určování je většinou náročné i pro odborníka.

Nejznámějším a nejnápadnějším hlasovým projevem ptáků je bezesporu zpěv. Přestože nám zní většinou libozvučně, je to vlastně deklarace územních nároků a bojová výzva. Ptáci, většinou samečci, si takto vyznačují své výsostné území, teritorium. Zpěv, který obdivujeme, tak v ptačí řeči znamená zhruba „Toto místo jsem si vybral, všechny housenky, žížaly, mouchy, semínka (a co tak zrovna ten který druh žere) jsou moje a běda tomu, kdo by se sem odvážil. Pohybovat se v doslechu mohu pouze já a moje rodina.“

Nezřídka ovšem některý ze sousedů nebo i některý zatoulanec hranice překročí a můžeme pak zaslechnout vzrušené hlasy při vzájemném pronásledování. Nápadné jsou u kosů nebo strakapoudů, ale podobně se chová valná většina druhů (konkrétní seznam ptáčků přineseme v dalším článku).

V přenosu můžeme poslouchat i další zvuky, které mají naše uši většinou tendenci odfiltrovat jako nežádoucí rušení, ale k přírodnímu prostředí bezesporu patří. Dvěma nejslyšitelnějšími jsou šumění větru v korunách stromů a šplouchání vody narážející na břeh. Díky citlivému mikrofonu můžeme zachytit i takové zvuky, jako je svištění křídel prolétajících ptáků nebo škrábání drápků při pohybu po kmenech a větvích. Ale tyto zvuky rozhodně nejsou pravidlem. Aby byly slyšet, musí být pták či zvíře opravdu velice blízko mikrofonu, ale právě Slow Radio je ideální příležitostí k tomu, abychom si na podobné okamžiky počkali.

Žádné místo není dost daleko

V Čechách, ale i ve Slezku nebo na Moravě dnes již skoro nenajdete místo, které by bylo absolutně izolované od ruchů lidské činnosti. I tam, kde máte pocit až nábožného ticha a klidu, když budete dávat pozor, nějaký technologický hluk občas zaslechnete. A citlivé mikrofony nastavené tak, aby s dostatečným ziskem snímaly tiché ruchy přírody, takové hluky občas zaslechnou také. 

Tím, že jde o přímý přenos a nikoli umělý, sestříhaný a editovaný záznam, se občas ve vysílání dočkáme překvapení – třeba kročejů zabloudilého houbaře, nebo hluku traktorů či kombajnů na několik kilometrů vzdálených polích. I to dnes ale ke zvukům přírody patří.

Přežily polom při vichřici (strom, na kterém byly instalovány nikoli) a již třetím rokem snímají zpěv ptactva v jihočeské přírodě.

Za projektem SlowRadio stojí redaktoři magazínu Technet.cz Jan Kužník a Václav Nývlt a koordinátor agentury Taktiq Ivan Sobička ve spolupráci se spolkem Žádná Věda. Projekt mohl vzniknout díky technické podpoře společností Sennheiser a Fujitsu. Velký dík patří též České Společnosti Ornitologické

Více technických podrobností o projektu SlowRadio najdete ve článku S krátkou puškou na zpěvné ptáčky. Podívejte se pod pokličku SlowRadia.

,