Jsem pouhý zákazník a laik, ale v poslední době vnímám, že kvalitu zvuku v kinech zabíjí přílišná hlasitost a nepoměr mezi hlučnými scénami a následnými scénami hovorovými. Obdobný problém mám doma, kdy po hlučné reklamě následuje pokračování filmu v tlumeném hovoru. Přemýšlí o tom vůbec někdo??? Tyhle sluchové balasty vyhání mnohé zákazníky z kin a odrazuje diváka od sledování reklam. Hluk se již stává v reklamě zapuzující. Jeho využití je již za zenitem a je potřebné posunout se na jinou úroveň.

Člověk má jen dva "přijímače" zvuku - uši a prostorový efek zvuku obstarává tvar ušních boltců a především pak lidský mozek, který zvuk vyhodnocuje na základě zkušenosti. Takže prostorovost vnímá každý člověk trochu jinak. Platí, že čím lépe zvuk znám, tím lépe ho dokážu prostorově lokalizovat.

Příklad s ptačím zpěvem je úsměvný, protože naprostá většina lidí zrovna tento zvuk, díky jeho charakteru, není takřka vůbec schopna přesně lokalizovat ani stranově. Natož výškově, což je daleko těžší.

Zní to věrohodně až na to že třeba polohu letadla na obloze dokáže určit každý a to v obou rovinách. Takže sis to nejen vycucal z prstu ale ještě si dostal stěrku v diskusi :)

A to celé je vlastně jen kvůli dvoum scénám z Hobita.

Chápu, že producenti filmů musí vymýšlet pro diváky stéle nová a nová WOW, ale normální člověk by měl trochu přemášlet, jestli mu to pachtění se za "dokonalým" filmovým zvukem stojí za to.

Zajímalo by mě, jak je vůbec možné že človek pozná v jaké výšce se zdroj zvuku nachází. Má přece jen dvě uši - dva signály. Z fázového spoždění dovede určit směr v horizontální rovině, ale kde vzít informaci pro určení vertikální polohy? Vždycky jsme si myslel že si to jen mozek domýšlí ze zrakové informace a předchozích zkušeností.

Lidské uši nejsou stejně vysoko, takže do jisté míry lze výšku zvuku určit i bez koukání.

Článek je zajímavý, odborně ho nedokáži posoudit. Jen bych prosil, aby se kanály nacházely a nikoliv nacházeli. Také ti "zvukoví mistři" mi přijdou poněkud nezvyklí. Co takhle zvukaři? Oni to tedy mistři jsou, všechna čest, ale to slovo mi přijde jako trochu příliš doslovný překlad.

No, trochu se tím živím. A oficiálně jsem veden jako mistr zvuku. Sám se považuji za zvukaře, ale zvukoví místři nejsou od oficiální verze této profese zase tak daleko :)

Na první dojem skvělé. Když se ale člověk zamyslí, tak asi mnoho lidí si řekne, že to je velká investice, přitom je jen málo filmů, které se mi opravdu líbí. Nakonec vyjde levněji jít se na těch pár super filmů podívat do kina. A mám to bez zadrátovanýho obýváku.

Mě na ozvučení filmů nejvíc vadí velký rozdíl hlasitosti mezi mluveným slovem a efekty. V kině se to ještě dá zvládat, ikdyž i tam je to pro mě nepříjemné. Ale doma je to velký problém. Buď zřetelně rozumím dialogům a při efektech na mě buší sousedi nebo mám nastavenu hlasitost efektů na, pro mě i sousedy, vyhovující hlasitost, ale pak zase neni slyšet herce :(

buďte konkrétní, s něčím takovým jsem se ještě nesetkal, u kterých filmů?

NA stále dokonalejších displejích sledujeme čímdál větší sra*čky...

Ve velkém probíhá i restaurování starších kousku, nemám pocit že by se nebylo na co dívat

Myslím, že domácí reprodukce míři poněkud jiným směrem. Namísto k lepší technologické dokonalosti k nižším nákladům. Budoucnost vidím spíše ve steramování s celkovým datovým tokem kolem 10Mb/s a tomu odpovídající kvalitě. Je to škoda, protože Blu-Ray přineslo top kvalitu za rozumnou cenu téměř všem, takto bude TOP kvalita za chvíli dostupná opět pouze za TOP cenu

BR zemrelo driv, nez stacilo poradne vyrust.

to same 3D bublina.

lidi to proste nepotrebuji a tedy nekupuji.

Okamžitě při čtení článku mě napadl nový formát. Dolby ANUS kdy třináctý kanál si posluchač před poslechem zastrčí do řiti.

A zvukové vibrace ho filmem provedou až ke šťastnému konci...