"Jsem rád, že jsem mohl týmu pomoct. I když až na třetí pokus," radoval se dvaadvacátý hráč světa po obhajobě loňského prvenství.
Tenis je především individuální sport. Co pro vás znamenaná vítězství v týmové soutěži?
Pro mě osobně má velkou váhu. Celý rok lítáme po světě a v týdnu, kdy se hraje extraliga, máme možnost klubu vrátil, co do nás vložil, než jsme se vydali do světa.
Odehrál jste jediný zápas. Předcházející soupeři proti vám nenastoupili. Bylo to pro vás nepříjemné? Tak se to nedá říct. Ale je pravdou, že už jsem si chtěl zahrát. Poslední utkání jsem odehrál před třemi týdny a pak jsem jenom trénoval. Už jsem se hodně těšil a jsem rád, že to vyšlo alespoň jednou. A je docela fajn, že to bylo zrovna utkání, které celé finále ukončilo.
Letošní tým Prostějovy byl z velké míry složený ze zahraničních hráčů. Jak zapadli to týmu? Jaká byla atmosféra?
Parádní. Náš kapitán Jaroslav Navrátil vybíral z hráčů a hráček, které dobře známe z turnajů světového okruhu. Vesměs šlo o naše kamarády. A to byl základ. Díky tomu jsme si všichni dohromady extraligu užili.
Jaké budou oslavy? Bude na ně vůbec čas, nebo se všichni spoluhráči rozjedou na další turnaje?
Nevím o nikom, kdo by musel hned někam letět. Příští týden se turnaje nehrají. Myslím si, že nikdo nezabalí kufry a neodjede. Užili jsme si atmosféru během celého extraligového týdne a teď si užijeme oslavy.
