"K tomu jsem byla poprvé na několika soustředěních s dospělou reprezentací. Naplavala jsem mnohem více kilometrů než dříve."
To musíte být pořádně unavená.
Ani ne, bylo to dobré.
Přesto, budete mít čas si odpočinout?
Moc ne, protože už třináctého září jedu na soustředění do Znojma, pak do Nymburka a týden co týden už zase budou závody. K tomu mě čeká mistrovství Evropy v krátkém bazénu v Eindhovenu, ale to už bude nová sezona.
Těšíte se vůbec na ni?
Začneme v krátkém bazénu, což bude zase něco jiného. Nebude to tak těžké dostat se znovu do tempa. Budu si užívat atmosféru krátkého bazénu.
V čem je to jiné než dlouhý padesátimetrový bazén?
Plavete na menším prostoru, atmosféra je tam lepší, lidé skandují, řvou. Je to úžasné. Fanouši jsou u kratšího bazénu na tribunách přece jen nahuštěnější.
Stihnete se na šampionát pořádně připravit?
Hlavně je to strašně brzo, už na konci listopadu. Ale doufám, že to bude dobré, že se připravím tak, aby mi to v Eindhovenu vyšlo.
A když vám to vyjde, s jakým umístěním budete spokojená?
S tím, že se dostanu do finále a vybojuji si účast na prosincovém mistrovství světa v Dubaji. Bude to ale těžké. Mám strach, ale snad to vyjde.
Motivace vám po vydařené sezoně chybět nebude?
To určitě ne.
Kolik jste letos vlastně vytvořila českých rekordů?
Po tom, co se už nesmějí používat moderní plavky (polyuretanové – pozn. red.), tak jen jeden na dvě stě metrů polohovce a ten jsem překonala dvakrát (naposledy v srpnu časem 2:15,36 minuty na 1. olympijských hrách mládeže v Singapuru, kde byla třetí – pozn. red.).
Jak jste se vůbec vyrovnala se změnou plavek?
Mně to hlavně u polohovky pomáhalo při prsou, protože nejsem prsařka. Nadnášely mě, bylo to krásné, plavaly. Pak jsem si musela zvyknout, že už jsem zase ponořená v té vodě a musela jsem změnit techniku.
Ale nebylo to zase tak strašné.
Váš trenér Vítězslav Hartmann říká, že rozdíl v časech zaplavaných s polyuretanovými plavkami a těmi s klasický mi může dělat čtyři pět vteřin. Jak je tomu u vás?
Určitě to v mém případě udělalo hodně na mistrovství Evropy v Budapešti na čtyřstovce polohovce, kde mi chyběly tři vteřiny na osobák (to je i český rekord – 4:41,90 minuty – pozn. red.).
