Roman Koudelka

Roman Koudelka | foto: Reuters

Nejsem letec, přiznává skokan Koudelka. Ale mamutů se nebojím

  • 3
Ve Willingenu nazul nové boty a poprvé v sezoně skončil na stupních pro nejlepší. Na cestu do Vikersundu si zabalil novou kombinézu. Pomůže mu také k úspěchu? "Snad nějaké metry přidá," věří skokan na lyžích Roman Koudelka. Od čtvrtku jej v Norsku čeká mistrovství světa v letech na lyžích.

"Letos měním kombinézy po dvanácti závodních skocích a holt to vyšlo právě na Vikersund," dodává osmý muž průběžného hodnocení Světového poháru. K letům si dlouho nebyl schopný vytvořit vztah. Forma a psychická pohoda letošní sezony však tento stav mění... "Těším se na ně," říká dvaadvacetiletý závodník.

Pamatujete si na svůj první pokus na mamutím můstku?
Před lety v Harrachově. Tehdejší trenér národního týmu Richard Schallert byl nervóznější než já. Jak jsem byl mladý, bál se, aby se mi nic nestalo. Na tréninku jsem napoprvé skočil 179,5 m.

Měl jste strach? Máte jej na mamutích můstcích?
O strachu bych nemluvil, s tím by se vůbec nedalo skákat. Skokan musí mít respekt a hlavně nezmatkovat! Pořádně se s můstkem seznámit, koncentrovat se a překonat to. Ze mne obvykle respekt opadne po prvním skoku. 

Koudelka se chystá na pokus.

Ale třeba Jakub Janda, k němuž jste si v reprezentačních začátcích chodil pro rady, má z letů obavy. Probíráte to spolu?
Takový strach zase Jandys z letů nemá. U mamutů vždycky nejvíc mluvíme o počasí, to straší všechny. A taky si uvědomujeme, že jakmile nemáme formu, všechny chyby se projeví dvakrát tolik. Prostě to neletí.

V čem je největší rozdíl mezi skoky a lety?
V rychlosti. Na nájezdu může být až 100 km/hod, takže když se projíždí rádiusem, působí na nás mnohem větší tlak. Při dopadu se dostaneme na hodnoty kolem 125 km/hod, takže v koncentraci nelze povolit ani na moment. Každá malá chyba v telemarku může skončit pádem. Jelikož dopadáme z větších výšek, stejně dostáváme v té rychlosti do nohou docela rány.

MS v letech na lyžích

Vikersund (Nor.), HS225

Čtvrtek 23. února: 18:00 kvalifikace
Pátek 24. února: 16:30 indiv. závod
(1. + 2. skok)
Sobota 25. února: 16:00 indiv. závod
(3. + 4. skok)
Neděle 26. února: 14:00 závod družstev

Dokážete si přesto lety vychutnat?
Delší čas ve vzduchu je úžasný. Můžeme si jej opravdu užít, protože u skoků vlastně prvních padesát metrů po odrazu nevnímáme. Když se letí nízko nad bubnem, člověk se vytáhne nad lyže a je uvolněný, je to krásný let.

Věříte si na něj před Vikersundem?
Byl bych za něj rád. Loni jsem si létání na tamním můstku moc neužil, nebyly to nic moc skoky. Jenže o víkendu jsem si pátým místem v letech v Oberstdorfu zvednul sebevědomí. Hlavně, aby vyšlo počasí.

Sledujete předpověď počasí pro víkendový šampionát?
Takhle dopředu se nekoukám. Na závodech to den předem umíme odhadnout nebo to poznáme na trenéru Davidu Jiroutkovi. Když se furt vyhýbá tématu, máme jasno: Nic moc. Jakmile ale mluví o počasí sám, je to dobré znamení. Jury většinou tlačí na to, aby se závod doskákal, což není vždycky ideální. Ale v posledních týdnech mám pocit, že mají víc rozumu. Pádů je dost a nestojí za to riskovat. U letů to platí několikanásobně.

V LETU. Lze se kochat okolím?

Kdysi byla v letech bájnou hranicí meta 200 metrů. Současný světový rekord Johana Remena Eversena má hodnotu 246,5 m. Kde je hranice? 250 metrů?
Možná, ale umím si představit, že za dvacet let se může skákat i tři sta metrů. Jen nevím, jak by ten můstek postavili, aby tam nefoukalo... Momentálně se nejdále skáče právě ve Vikersundu, kde hranice 250 metrů může padnout. Klidně celkem brzy.

Umíte si představit, že byste doletěl tak daleko?
Neumím. Můj osobák je 211,5 metru z Oberstdorfu. I proto zůstávám před šampionátem nohama pevně na zemi. Ale rád bych si maximum vylepšil. 

Koudelka a lety

Nejlepší výsledky českého skokana v závodech SP v letech na lyžích:
2009: Planica - 9. místo
2011: Harrachov - 3. místo
2012: Kulm - 6. místo
2012: Oberstdorf - 5. místo

Osobní rekord: 211,5 m (Oberstdorf 2012)

Na jakou metu si tedy ve Vikersundu troufáte?
Můj cíl, sen je let kolem 220 metrů. Hodně bude záležet na počasí. Pokud vyjde, můžou ti nejlepší létat daleko, ke 240 metrům. Ale pokud ne, může to být i o dvacet metrů méně.

Po posledních závodech jste si stěžoval na únavu. Pomohlo vám pár dnů volna před šampionátem?
Určitě, i když jsem nastydlý dva dny vlastně ležel v posteli, jen se potil, pil čaj a v noci se pořádně nevyspal. V úterý jsem zkusil trénovat, jenže nebylo to nic moc. Psychicky jsem si odpočinul, ale ještě bych potřeboval dostat zpátky do nohou trochu síly.

Jak moc se liší šampionát v letech se čtyřmi skoky ve dvou závodních dnech od klasických dvoukolových závodů Světového poháru?
Hodně! Člověk se musí pořád koncentrovat, což stojí hodně sil. Šampionát v letech, to je klidně kilo a půl váhy dolů. Člověk je po víkendu úplně vyčerpaný. Ale zase mám motivaci. Třeba vím, že si po návratu určitě dopřeju nějaký dobrý steak.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž