Za sen chtěla obětovat jeden svůj svět

Praha - Vyrušil ji telefon a když uslyšela hlas reprezentačního trenéra Zerzáně, neubránila se překvapení. "Chci tě do národního týmu," uhodil kouč na kapitánku házenkářek pražské Slavie Martu Adámkovou. "Děláte si srandu?" vyhrkla. Český dres ji dlouho míjel a v sedmadvaceti letech už uvěřila zdání, že je neperspektivní, že nemá šanci. Teď se chystá na mistrovství Evropy, které začíná v pátek v Dánsku.

Martě Adámkové reprezentace unikala, i když se Slavií získávala jeden titul za druhým a pomáhala k postupu do závěrečných kol evropských pohárů. Nejsladší okamžiky zažila v roce 1995, kdy se podívala s 'dvacítkou' na mistrovství světa v Brazílii. Pozvánku pak dostala i od lodivoda seniorského týmu Nováčka, ale kvůli zaměstnání odmítla. "Asi mi to potom hodně uškodilo," vrátila se v čase univerzální spojka, která v kariéře vystřídala čtyři pražské celky.

Vedle házené totiž už bezmála deset let  ulevuje coby zdravotní sestra chorým od bolesti na ortopedické ambulanci v Motole. Vstává brzy, chodí na ranní a ve sterilním prostředí nemocnice působí stejně jako na opocené palubovce; je rázná a dává věcem řád, umí se usmát, povzbudit a pohladit milým slovem.

Sport nikdy úplně neupřednostnila, i když mohla. Mívala takové podmínky, že by pracovat nemusela. Jenomže když většina českých hráček s házenou skončí, zbydou jim jen prázdné ruce. A třeba ve třiceti teprve začínat s budováním vlastní existence? Žádný důvod k závisti.

I proto možná raději kmitá mezi dvěma světy, aby nevyšla z oboru a neztratila kontakty, protože se chce svou současnou profesí živit také později. "Navíc, v nemocnici se vlastně ventiluju, je tu totálně odlišná atmosféra, kolektiv a najednou řeším úplně jiné problémy," vysvětlovala Marta Adámková už v minulosti.

Teď se před ní najednou vynořila výzva, o které dlouho snila. "Reprezentaci jsem byla ochotná obětovat všechno, i práci," přiznala. Raději by zvolila nejistou budoucnost a zahodila roky života, než by nechala zřejmě poslední šanci znovu zmizet.

"Buď mě uvolníte, nebo tu končím," nastínila svou představu představeným. Vyšli jí vstříc. "Asi jo, asi si mě trochu váží," připustila s úsměvem Adámková. Váží si jí i kouč Jiří Zerzáň, který ji dlouhá léta ve Slavii vedl. Před evropským šampionátem v ní věří.

"Zdobí ji vitalita, bojovnost, je nesmírně platná v obraně a v přechodu do rychlého protiútoku," zdůvodňoval její nominaci. "A hlavně chce moc reprezentovat a něco dokázat. Hraje srdcem, což je možná ještě cennější."

Slávistka Marta Adámková se prosadila přes zlínskou obranu.