Radost měli organizátoři z Nového Města na Moravě snad jen z toho, že všechny plánované závody napěchované do pěti dnů, se uskutečnily. A že bikeři tak měli v rámci okousaného seriálu Světového poháru kvůli koronavirovým opatřením alespoň částečně možnost ukázat, jak dobře trénovali.
„Jsme nakonec rádi, že to dopadlo aspoň takhle, protože tenhle týden už bychom podobnou akci udělat nemohli,“ věděl šéf novoměstského organizačního výboru Petr Vaněk.
„Počet lidí na veřejné sportovní akci se totiž od pondělí musí vejít od 130, na čemž je jasně vidět, že se u nás zase všechno přizpůsobovalo fotbalu a hokeji. Na akce, kterou jsme teď dělali my, se vůbec nemyslelo,“ doplnil.
Skončil Světový pohár, který byl letos hodně podivný. Jak jste si ho...
(skočí do řeči) Ne, prosím neříkejte to slovo. (směje se) O užívání nemůže být řeč. Na druhou stranu jsme si alespoň vyzkoušeli, že umíme uspořádat Světový pohár s diváky i bez diváků. A dvojité závody u nás uvítali i bikeři, pro které je letošní sezona jinak velmi tristní.
Věříte, že ta další bude lepší?
Je pravda, že se trochu obáváme, že ani jaro nebude zásadně jiné. V červnu, kdy se restrikce částečně uvolnily, jsme si taky na chvilku mysleli, že přichází zlepšení.
Ale jak říkáte, trvalo to jen chvilku...
Pokud je pravda, že se koronavirus chová jako virus chřipky, tak v období podzimu, zimy a brzkého jara tady bude pořád. Nevyhubíme ho, musíme se s ním naučit žít. Jenže zatím to vypadá, že k tomu není vůle.
Vy tedy zásadně nesouhlasíte se všemi těmi vládními opatřeními a zákazy?
Mám na celou věc jiný názor. Ale to není podstatné.
Vraťme se tedy zpátky k minulému týdnu. Byl jste vděčný alespoň za těch pár houbařů, kteří se „čistě náhodně“ pohybovali po lese zrovna tehdy, když se závodilo?
Já ani nevím, jestli jsem rád, protože to prostě mělo být bez diváků. Ale je pravda, že díky nim aspoň nějaká atmosféra v lese u tratí byla. Navíc, když jsem je sledoval, tak vesměs všichni měli roušky. I když pohybovat se po lese mohl člověk i bez roušky. A vlastně může i teď.
Jitka Čábelická na trati závodu Světového poháru v Novém Městě na Moravě.
V pátek už ovšem možná bude zase jiná situace...
(usmívá se) To je fakt, za pár dnů se může zase dost věcí změnit.
Jak se lidem připravuje akce, když víte, že na ní bude chybět pořádná atmosféra?
Chystat závody pro televizní program není to, co by kohokoliv nějak zvlášť bavilo, jenže doba je taková a my se musíme přizpůsobit. Každopádně si myslíme, že ke sportu obecně divácká podpora neodmyslitelně patří.
Už máte spočítáno, o kolik peněz jste v důsledku bezpečnostních opatření a doporučení přišli?
V rámci vstupného o tři miliony korun, protože jsme vlastně pořádali dvě kola Světového poháru najednou. Museli jsme udělat spoustu opatření, co se výdajů týká, abychom nemuseli počítat jen ztráty. Bylo potřeba hodně lidí, kteří to mají jako příjem. Není možné v dnešní době chystat podobné akce jen z entuziasmu dobrovolníků. Podobné podniky musí vydělávat.
Sponzoři se asi letos sháněli dost těžko, je to tak?
Ano, proto musím poděkovat všem institucím a partnerům, kteří nás podrželi. Díky nim můžeme zaplatit lidem za práci, kterou odvedli.
Nezkusíte zažádat o nějakou vládní kompenzaci? Nebo by to bylo zbytečné?
Myslím, že před pár týdny bylo řečeno, že se neplánují žádné kompenzace za zrušené akce. A ta naše ani nebyla zrušená. Nicméně zkusíme hledat možnost prostřednictvím Národní sportovní agentury, která vypsala titul na významné sportovní akce, které nebyly plánované nebo se rozšiřovaly. Tam si myslím, že bychom na nějaké prostředky mohli dosáhnout.
Během Světového poháru se v Novém Městě na Moravě hodně testovalo, máte přehled, kolik se objevilo pozitivních výsledků na covid-19?
K tomu se nám nepřísluší vyjadřovat. To byla čistě věc mezinárodní cyklistické federace, která si objednala rakouskou laboratoř.
A co říkáte výsledkům českých závodníků na tratích? Není deváté místo Ondřeje Cinka z cross country přece jen málo?
Myslím, že jsme z minulých let až moc namlsaní. Je pravda, že už byly lepší výsledky, ale taky daleko horší. Navíc letošní sezona je natolik těžká, že ne každý závodník se s ní dokázal vypořádat. Není jednoduché trénovat, když pak de facto nemáte možnost svoji formu patřičně prodat.
Takže výsledky českých bikerů neberete nijak tragicky?
Kdo se kolem sportu motá, ví, že být na světové akci devátý se ztrátou necelé minuty na vítěze, je skvělý výsledek. Když Jarda Kulhavý v roce 2009 skončil jedenáctý na mistrovství světa, zvedali jsme ruce nad hlavu, protože nic podobného tady předtím nebylo. A teď, když je někdo devátý, jsme z toho zklamaní. Ale to je asi normální. Já věřím, že Ondra zase bude v dalších sezonách jezdit na top místech.
Asi nezbývá než doufat, že nějaké další sezony budou...
Věřím, že pokud by měly trvat určité restrikce, tak mezinárodní cyklistická unie připraví seriál tak, aby se jelo nějakým jiným formátem. Napadá mě třeba vytvořit víc kol na jednom místě, aby se bublina nepřesouvala tak často a tím se snížilo riziko. Ale to se všechno uvidí.
Počítáte i s tím, že se pořádání závodů Světového poháru bude dál týkat také Nového Města na Moravě?
Podle mě jsme ukázali všem, že i v extrémně špatných podmínkách umíme podobné akce nachystat. A že se k nám tudíž bude Světový pohár vracet. Minimálně na dva roky máme ještě smlouvu.
A co po sportovní stránce, vidíte budoucnost horských kol v Česku optimisticky?
Máme talentované bikery. Například Karolínu Bedrníkovou, která dojela v juniorkách na třetím místě. Nebo bývalou běžkyni na lyžích Terezu Tvarůžkovou. Ta jezdí teprve rok a už má výsledky. Takže ano, budoucnost rozhodně máme.
 |
Nicméně hodně dětí se pokaždé hlásilo do klubů po nějaké vydařené události, kdy zaznamenal český reprezentant výrazný úspěch. Jenže nic takového letos nebylo...
Přesto si myslím, že je u nás obrovské množství dětí, které jezdí na kole. Jde jen o to, aby začaly dobře fungovat týmy a oddíly. A v souvislosti s koronavirem je cyklistika sport, při němž se nemusí závodníci nutně připravovat ve skupinách, mohou i individuálně. Podhoubí cyklistů je u nás výrazné, jen je potřeba, abychom v něm objevili další Jardy Kulhavé, Ondry Cinky a Kateřiny Nash. A dál je rozvíjeli. To už je ale práce nás dospělých.
Dopřejete si po skončení Světového poháru aspoň pár dnů volna?
Já bych rád, ale pořád je dost starostí. Tohle není jednoduchá doba. Naše vláda sice mluví o tom, že se nebude vypínat ekonomika, ale třeba my jsme za týden otočili v regionu 50 milionů korun. Myslet si, že ekonomika je jen vyrobené auto nebo nějaká věc, která sjede z pásu a opustí brány fabriky, je špatně. My jsme taky vytvořili hromadu daní.
Podle vás má tedy v tomhle směru vláda co napravovat?
Troufám si tvrdit, že i na tohle by se zkrátka mělo myslet. Protože i turistický ruch a podobné aktivity jsou zdrojem příjmu spousty lidí, kteří díky tomu nejsou evidování na úřadech práce. My jsme jednoduše taky ekonomika.
