Budínský = Děčín. Jméno úspěšného trenéra je synonymem pro basketbalovou baštu ze severu Čech. A ještě dalších dva a půl roku bude. Energický kouč, který zároveň vede českou reprezentaci, se totiž milovaném klubu upsal o další dva roky až do léta 2013.
"Když máte partnerský vztah a nějaké hodnoty, nemáte důvod se rozvádět a hledat něco jiného," připodobnil 36letý Budínský svůj svazek s Děčínem k manželství. Trvá už od roku 2004 a v sezoně 2008/09 slavili bronzovou "svatbu", tedy třetí místo v lize.
Říká se, že trenér má měnit působiště po třech letech, aby neupadl do stereotypu. U vás to neplatí?
Tohle je klišé tady v Čechách, já na to koukám obráceně. Když trenér pracuje v klubu dlouhodobě a má svou filozofii, detailně zná chod oddílu, hráče a podmínky. Ví, co si může dovolit a co ne. Pak by měl být nositelem budování koncepce. A to myslím v Děčíně společně děláme. Podívejte na třeba euroligové týmy. Všichni vědí, že Obradovič je Panathinaikos Atény. Trénuje tam už snad třináctou sezonu. Já dlouholeté působení u týmu vážně beru spíš jako výhodu.
Jak se tedy bráníte stereotypu?
Pokud nejste tvořivý a inspirativní člověk, asi vám dojdou nápady. Já se snažím každý rok budovat tým jinak, snažím se ho jinak ovlivňovat. Třeba i skladbou realizačního týmu, který se teď obměnil a pomáhá mi. Hlavně Vláďa Hojka jako kondiční trenér, je tu nový sportovní manažer Jakub Důra a fyzioterapeut Michal Boudný. Je to pro mě další inspirace, protože jsou to odborníci a lidi, kteří se snaží dát know-how do týmu.
Dodává vám energii i působení u české reprezentace?
A jak! Vzhledem k mému věku cítím, že mi zdvojená funkce ohromně pomáhá. Národní tým mi přinesl spoustu věcí, které se snažím aplikovat na klubové úrovni.
V Děčíně dlouho trénoval i Jan Skokan. Je to náhoda, nebo filozofie klubu?
Asi byste se měl zeptat vedení. Ale to je právě to, co dělá Děčín Děčínem. Nejen trenéři. Třeba pivot Mirek Soukup je tu už deset let. Podívejte se do NBA. Máte trenéra Phila Jacksona v Lakers, hvězdný Kobe Bryant tam má za sebou X sezon a už asi nikam nepůjde, možná do Evropy. Na fotbalové úrovni podobně. Giggs hraje v Manchesteru United 17 sezon, Ferguson tam trénuje už 24 let. Anebo jak dlouho Verbíř kope v Teplicích.
Jsou to ale vzácné výjimky, ne?
Klubismus se dneska v profesionálním sportu už moc nenosí, protože je to hlavně hra peněz. Ale jsou lidi, kteří dokáží dýchat za klub a být jeho tváří. Teď nemyslím sebe, ale hráče. Když někde vydrží dlouho, je to vyjádření oboustranného vzájemného vztahu.
A jaký je ten váš k Děčínu?
Jak už to bývá tradicí, pro mě je Děčín srdeční záležitost. A když projevil zájem o prodloužení smlouvy, z mé strany nebyl žádný problém. Mluvil jsem i s rodinou, ale nejdůležitější bylo, že mi Děčín nebrání na poli reprezentačním. Pro mě to byla momentálně nesmírně důležitá věc. Mám za sebou sezonu s národním týmem a potřebuji podporu od klubového vedení. A tu mám. To byla i moje podmínka při jednání. Děčín se v tomhle zachoval fantasticky v létě, dává mi zelenou pro práci u reprezentace.
Smlouva vám měla skončil v létě 2011. Ozval se i někdo jiný?
Tuhle kapitolu bych nechal někde stranou. Nějaké nabídky byly, ale nemělo to konkrétní obrysy jako Děčín, který se v tomhle chová velmi rychle a profesionálně.
Zahraničí vás neláká?
Láká. Nebránil bych se tomu, ale momentálně nemám potřebu jít do ciziny. Zvažoval jsem rodinu, mám dvě děti, a taky národní tým. Navíc v novém působišti od vás všichni očekávají, že budete dělat stejně dobrou práci jako tady. A to není úplně jednoduché. Jestli chci mít klid pro národní tým, Děčín mi ho dává. A i kdybych měl problémy na klubové úrovni, myslím si, že by mě podržel. Jako jsem se já za ta léta snažil podržet Děčín v některých situacích, kdy nám nebylo do zpěvu. To je taková vzájemná symbióza. Je to i díky lidské kvalitě, která v klubu je - od paní Čermákové ve vrátnici až po pana Valentu, který dělá ty nejlepší fotky.
Tahle symbióza vyústila ve vedení Děčína v lize, lídrem budete přes svátky. Co vy na to?
Vzhledem ke skladbě týmu je pro nás bilance 11 výher, 3 porážky dobrá vizitka. Dvakrát jsme prohráli s Prostějovem o šest a dva body, v Novém Jičíně o tři. Tým jsme okysličili, přišel nestárnoucí Sanders, dali jsme prostor i mladším. Tým má výbornou pracovní morálku, mezilidské vztahy fantastické. Kluci se podrží na kurtě i mimo něj. To nás zdobí. Ať je vývoj zápasu jakýkoli, máme svůj charakter, hrajeme s úsilím, zaujetím. Nikdo nám nemůže vyčíst přístup a morálku.
Jenže po základní části se výsledky nejlepší pětky, k níž se přidá Nymburk, smažou. Vadí vám to?
Systém není úplně košer. Před nadstavbou se udělá delete. A může se udát ještě spousta změn. Třeba někdo zesílí tým, dokoupí do konce února hráče a pak ho to může katapultovat do vyšších příček. My si dali za cíl horní skupinu, kluci potřebují hrát zápasy s lepšími soupeři. Ale co s námi bude v březnu, neumím v prosinci říct.
V čem ještě je ten systém zvláštní?
Je to novum, nikdo se v tom neumí pohybovat. Po třech letech se 44 koly už všichni věděli, co od toho můžou očekávat, jak rozvrhnout síly, měli jste vychytané mouchy.
Je možné, že byste se dostali do finále s Nymburkem?
Když se podíváte na Nymburk, jak hraje Adriatickou ligu... Anebo jaký výkon předvedli v Eurocupu v Seville, to klobouk dolů. Bude to velká prověrka pro všechny týmy. Na druhou stranu Prostějov hraje EuroChallenge Cup, což je třetí nejvýznamnější soutěž v Evropě, a poráží zahraniční celky renomovaných jmen. Je to další tým, který má velké možnosti. Pak je tady Nový Jičín, který má obrovské zkušenosti ze zápasů, kdy se o něco hraje. A jsou tu i Pardubice a my.
Takže?
Budeme-li hrát proti Nymburku jako 30 minut s Novým Jičínem (Děčín v sobotu vyhrál 87:82), je šance větší, než když budeme hrát jako prvních a posledních pět minut.
Mrzí vás, že Děčín není v Evropě?
Měli jsme hrát Středoevropský pohár, ale byl problém s organizací. Nebylo to adekvátní a prestižní vůči tomu, co to mělo nabídnout. Když jsme v mé první sezoně v Děčíně hráli FIBA Cup, týmu to prospívalo, líbilo se mi to. Ale pro poháry musíme mít aspoň střednědobé finanční zázemí. Jistotu, že si můžete poskládat tým, s kterým budete pracovat. Pak má smysl to dělat. V klubech, kde je to půl na půl, je to velké riziko.
