- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Ceremoniál zůstal. Jezdec Vomáčka ho musel opakovat.
Zmelik měl větší štěstí. Snad naděje ještě žije.
Ten příběh s toaletou mi k tomu jaxi nesedí.
Jestli ono to nebylo trošičku jinak.
Nemůžu si to odpustit: kdo s čím zachází, s tím taky schází. A v golfovém klubu může očekávat morálku jedině člověk hodně vzdálený od reality.
Víte co mne stály ty nové kruhy ?
Smutné, že žijeme mezi lidmi, kteří takový nález nevrátí automaticky ihned a majitel se jich musí doprošovat. Když tu proti sobě stojí prapůvodní ideály sportu, antických her, budování kalokagáthie (harmonický soulad krásy lidského těla a ducha) a naproti tomu stojí jedinec, který si vědomě přivlastní něco, co ví, že mu nenáleží a že bude chybět tomu, komu to naopak patřilo a kdo má to vybojované privilegium nazývat se olympijský vítěz. Nerozumím tomu, jaké pocity naplňují jejího dnešního držitele, když se na ni podívá.
to si tak jednou jdete sednout na trůn, přitom si hrajete s medajlí, a najednou .... jí nemáte. běžná věc, to se stává dnes a denně. ... ten musel vypadat.
Asi došel papír. Tak utrhl kov a zbytkem vytřel zadeček. To se dá pochopit. Kovovou část zapomněl