Scény ve spodním prádle už po mně nikdo nechce, říká Veronika Freimanová

  • 20
Veronika Freimanová (64) hraje v novém seriálu matku prapravnuka Alberta Einsteina v podání Vojty Kotka (32). Herečka se svěřila s tím, že po šedesátce ubyly jejím seriálovým i filmovým postavám choulostivé scény ve spodním prádle. Věkovou diskriminaci však prý nepociťuje a nestěžuje si.

Momentálně hrajete maminku prapravnuka Alberta Einsteina (Vojta Kotek) v seriálu Einstein...
S Vojtou se setkáváme v průběhu let na stejných pozicích matka a syn. Musím říct, že jsme za to oba rádi.

Na tiskové konferenci jste řekla, že váš seriálový syn zdědil svou inteligenci po matce.
Oba jsme v seriálu potomci Einsteina, tudíž oba jsme trochu švihlí. Každý jinak a bojujeme spolu řekla bych vyššími zbraněmi.

Bojíte se toho, že již brzy začnete hrát role babiček?
Babičky už hraji. A také v reálu jsem babička. Musím říct, že je to úplně úžasné. 

Myslíte, že i v Čechách funguje v hereckém světě ageismus, který často vídáme v zahraničí?
Teď to myslíte v kladném, nebo v záporném smyslu?

Myslím tu věkovou diskriminaci, kdy vás v určitém věku zaškatulkují.
Já osobně zatím žádnou diskriminaci nepociťuji. Když vyrostete z těch pomyslných dívčích podkolenek, tak se strašně těšíte na to, že budete konečně hrát ty dospělé ženské. Z těch vampů se pak zase postupem času těšíte na role žen s mateřskými zkušenostmi. A když vás plíny minou, začínáte mít jiné problémy. Mám pocit, že stárnu postupně se svými rolemi a vůbec si nemám na co stěžovat. 

Freimanová: Osmičkové roky mi přinášejí velké změny, stejně tak letos

Vypadáte výborně. V jakém životním období a v jakých svých rolích jste se cítila nejlépe?
Já bych asi nevracela ani rok zpátky. Držím si palce, hlavně co se týká zdraví. V práci ke mně stále přicházejí taková témata, která bych sama nevymyslela, takže občas jen koukám, jaké hezké role dostávám. 

Máte za sebou v poslední době nějaké složité téma, které vyžadovalo speciální přípravu?
Jsou to věci, které vás osloví zevnitř. To byl třeba film Metanol. Teď točím sérii s názvem Děti, která je o výměně miminek v porodnici. To je takové téma, kde neexistuje jediná správná odpověď. Je to velmi těžké. Musím říct, že teď, když mám před sebou další podobný scénář, občas se ptám sama sebe, jak by se člověk v tu chvíli zachoval.

Když se ještě vrátíme k Einsteinovi – v seriálu léčíte postavu, kterou hraje Pavel Zedníček... 
Je to tak. Moje postava v Einsteinovi je psycholožka a psychoterapeutka a Pavel má různé problémy.

Jste otevřená seriálům s delší časovou linií, nebo máte raději projekty kratšího rázu?
Neškatulkovala bych to. Pro seriál Cesty domů jsem byla oslovena do role hlavní postavy, která táhne celý projekt. Byla to pro mě úžasná šance si ověřit, jestli to člověk dá a jestli to vůbec umí. Penzum té práce bylo obrovské. Spolupráce s režisérem Adamcem byla skvělá, ale byl to opravdu intenzivní rok a půl natáčení. Klobouk dolů, když toto někdo zvládá denně. Vstávání, odjíždění na představení, učení textů. Byla to úžasná zkušenost a nemám si na co stěžovat. Ale rozhodně bych to netřídila, je to vždycky o konkrétní roli. 

Budu teď jiná, než jsou diváci zvyklí, říká Veronika Freimanová

Existuje ještě vůbec nějaké téma, které je pro vás jako herečku choulostivé?
Pevně doufám, že už se taková témata eliminují mým věkem. Takže jestli tohle je ten ageismus, tak díky za něj. (smích)

Takže už nejste otevřená scénám ve spodním prádle?
Myslím, že to už v mém případě nikdo nepožaduje.

Imponuje vám některá z hereček ze zahraničí? Třeba někdo, komu jste v poslední době propůjčila svůj hlas?
Teď jsem dabovala třikrát za sebou anglickou herečku, u níž si bohužel nevybavuji jméno. Ale jinak se mi teď na Netflixu líbí seriál Kominského metoda. Tam jsou všichni ve vyšším věku, tak sedmdesát let a výše. Jsou to úžasné příležitosti pro celý Hollywood, takže věk zatím stále necítím jako nějaké mínus. 

VIDEO: Veronika Freimanová: Mám život jaký si zasloužím a žiju ho ráda:

,