Milan Peroutka (Praha, 29. července 2020)

Milan Peroutka (Praha, 29. července 2020) | foto: Herminapress

Baleťák ze mě asi nebude, žertuje po zranění Milan Peroutka

  • 3
Po třinácti dnech a dvou operacích, sešití prasklého menisku a plastice předního křížového vazu dal zpěvák, moderátor a herec Milan Peroutka (30) vale ortopedické klinice Ústřední vojenské nemocnice. Odcházel, jak jinak než o berlích, lehce zarostlý s delšími vlasy, ale tradičním úsměvem na tváři.

„Holt, je to tak, že neštěstí nechodí po horách, ale po lidech, a pro tentokrát si našlo mne. Na zkouškách muzikálu Cikáni jdou do nebe jsem při jednom tanečním kousku asi trochu přehnal aktivitu a pravému koleni se to nelíbilo. No, teď už je dobře. Sice tahle berlová ozdoba bude ještě nějaký čas moje image, ale naštěstí to nejhorší období mám už za sebou,“ řekl Milan Peroutka.

Jak prozradil, úraz rozhodl o tom, že dovolenou, kterou si plánoval rozhodně jinak, vyčerpal na operačním sále, na posteli, pod bedlivým dohledem lékařů a pohledných sestřiček a sem tam i pochůzkách po areálu nemocnice. „Pár dnů po operaci jsem se oberlil a udělal si z nemocničního pobytu táborové zařízení. Volným tempem, nebo spíš přískoky a plížením, jsem se vydával do zdejšího zahradního altánku, kde jsem čerpal psychické i fyzické síly. Byl to tak trochu léčebný proces, který prospíval hlavně duši,“ zavzpomínal.

Čas ve střešovické nemocnici vypršel, a jak umělec s momentálně pirátským vzezřením uvedl, třese se opět do pracovního procesu. „Třináct dnů je normálně docela dlouhá doba, ještě delší je ovšem, když je člověk na kavalci. Strašně moc se těším, až se zase zapojím do dění. A nebude to trvat dlouho. Už od pondělka se vracím do Snídaně s Novou, ještě předtím, teď o víkendu, jsem moderoval dvě akce a pak naskočím i do zájezdového divadelního představení Krasavci na chmelu, které je dílem Václava Upíra Krejčího, v němž ztvárňuji frajírka, zakřiknutého studenta a třeba i sličnou dívku,“ se smíchem dodal Milan Peroutka.

Ještě než moderátor a hudebník odcestoval z nemocnice domů, nechal se slyšet, že s baletem si dá pokoj a ani do StarDance, přijde-li nabídka, nepůjde. Ovšem po chvíli stihl ještě z okénka taxíku svou myšlenku poopravit. „No, nikdy neříkej nikdy, i když, po pravdě, by mne podobná zkušenost lákala. V dohledné době to ale asi nebude,“ a zmizel za nemocniční branou. 

11. dubna 2019