(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Je posedlý selfie. Fotka musí získat alespoň 600 "lajků“, jinak ji smaže

  • 21
Je mu 22 let a jeho instagramový profil sleduje 50 tisíc lidí. Junaid Ahmed přiznává, že je závislý na pořizování selfie. Na zveřejňování snímků na sociálních sítích si dokonce vypracoval strategii - důležité je si takový krok správně načasovat, aby fotka dostala co nejvíce „lajků“.

„Když nahraju novou fotku, během první minuty nebo dvou dostanu nějakých sto palců nahoru. To miluju, ty chvíle, kdy se mi telefon doslova zblázní. Je to úžasné,“ řekl Junaid zpravodajskému serveru BBC News. Přiznal, že v případě, kdy fotka získá méne než 600 "to se mi líbí“, smaže ji.

Nedávno se objevily informace, že posedlost pořizováním selfíček je oficiální psychickou závislostí, takzvanou selfitidou. Nicméně podle Americké psychiatrické asociace nadměrné pořizování autoportrétů smartphony není v žádném případě psychickou nemocí. Asociace nikdy žádnou podobnou zprávu nevydala, přesto se tato smyšlenka začala šířit internetem. 

Nicméně odborníci z Nottingham Trent University (NTU) a z indické školy managementu TSM uvedli, že nutkání pořídit si selfie a nahrát ho na sociální sítě vícekrát než šestkrát za den už představuje chronickou selfitidu.

Sám Junaid připouští, že jeho nutkání pořizovat selfie vede ke střetům s jeho milovanými a blízkými. „Každou chvíli od nich slyším: Nemůžeš se jít najíst, místo aby ses fotil? A já odpovídám: Ne, přece jsem se nechystal tři hodiny zbytečně. Tak proč bych si nemohl udělat fotku?“

Negativní komentáře pod jeho fotografiemi už ho prý nemrzí tak jako dříve, ale připouští, že pod tlakem sociálních médií podstoupil několik operativních úprav obličeje.

„Před pár lety jsem tak nevypadal. Byl jsem zvyklý na svou přirozenou podobu. Ale s posedlostí sociálními médii přišla i touha vylepšit svůj vzhled. Nechal jsem si potáhnout zuby umělou sklovinou, vyplnit bradu, tváře, vylepšit linii brady a rty, nechal jsem si vstříknout botox pod dolní oční víčka, vytetovat obočí a hloubkově zmrazit tukové buňky,“ vypočítává Junaid.

Tento mladík z Essexu si prý uvědomuje, jak negativní dokážou být sociální média, ale nebere je příliš vážně. „To, co vidíte na sociálních sítích, není pravda. Pokud je využíváte správným způsobem, je to zábava. Ale nesmíte je nechat, aby vás začala ovlivňovat, protože pak se začnete snažit být na Instagramu někým jiným, než doopravdy jste - a to za to nestojí,“ podotkl.

Honba za dokonalou selfie ho dohnala k pokusu o sebevraždu

Třiadvacetiletý Danny Bowman byl posedlý nahráváním selfíček na sociální sítě, když byl teenager. „Chtěl jsem zapadnout a měl jsem pocit, že nejlepší způsob, jak toho dosáhnout, je dobře vypadat,“ vzpomíná Bowman.

Proto si začal pořizovat selfie a pak na nich hledal vlastní nedostatky - které pokaždé objevil. A z tohoto procesu se stal ďábelský začarovaný kruh. „Opakovalo se to pořád dokola. Trávil jsem den co den deset hodin denně před zrcadlem pořizováním selfíček,“ dodal.

Když mu bylo 16 let, pokusil se o sebevraždu. Skončil v léčebně, kde mu zjistili poruchu vnímání vlastního těla. Nyní je přesvědčený, že k ní podstatnou měrou přispěla právě sociální média.

Danny nyní studuje na univerzitě a zároveň pomáhá mladým lidem s psychickými zdravotními problémy. „Fotografie, které teď nahrávám na Instagram, nejsou selfíčka, ale snímky, na kterých mluvím s lidmi, nebo jim přednáším. Naplňuje mě to podstatně víc, než kdybych zveřejňoval selfie, žebral o pozornost a doufal, že získám nějaký počet lajků,“ dodal Danny.

,