Třicetiletý Linus Philip byl zastřelen poté, co se pokusil ujet policistům z benzinové pumpy, kde mu chtěli strážníci prohledat vůz. Údaje v jeho telefonu měly policii pomoct i při vyšetřování jiného případu týkajícího se drog, ve kterém byl Philip jedním z podezřelých.
K jeho tělu v pohřebním ústavě ve městě Clearwater se dostavili dva policisté s cílem zpřístupnit data v jeho iPhonu. Mrtvému zvedli ruku a pokusili se telefon odemknout přiložením prstu na snímač. Jejich pokus však byl neúspěšný, odemknutí pomocí prstu mrtvého se nezdařilo.
Ačkoliv policisté nepotřebovali soudní povolení k získání otisků prstů, jeho blízcí se proti postupu policie ohradili. Snoubenka zastřeleného Victoria Armstrongová tvrdí, že postup policie je neuctivý a působí jako hanobení mrtvého.
Charles Rose z právnické fakulty Stetson University pro Tampa Bay Times uvedl, že policisté jednali v souladu se zákonem. Podle amerického práva nemají mrtví nárok na ochranu jejich vlastnictví proti nepřiměřenému ohledávání a zadržování majetku vzhledem k tomu, že mrtvý člověk nemůže nic vlastnit.
Podobné případy jsou v USA stále citlivým tématem po odblokování iPhonu pachatele útoku v kalifornském San Bernardinu, kdy se rozpoutal právní boj mezi státními úřady a firmou Apple, která hájila soukromí svých uživatelů. Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se nakonec přiznal, že zaplatil za odblokování telefonu iPhone používaného jedním z pachatelů útoku v přepočtu 22 milionů korun (více v článku Zaplatili jsme 22 milionů za odblokování iPhonu, přiznala se senátorka).
V minulosti policie v USA kvůli odemknutí mobilu mrtvého majitele sáhla po jiných řešeních. V létě 2016 dostal profesor Anil Jain z Michiganské státní univerzity od policie neobvyklou zakázku. Specialista na biometrii měl vytisknout na 3D tiskárně repliku prstu mrtvého muže, aby bylo možné pomocí čtečky otisku prstu odemknout jeho smartphone (více v článku Policie si nechá vyrobit prst mrtvého muže, aby odemkla jeho mobil).
