Když má dítě v rukou mobilní hračku

  • 26
Mobilních telefonů přibývá, ale protože staří je nechtějí, je zvyšování penetrace na dětech. Nikdy není příliš brzo na to, začít si hrát s mobilem. Ale přeci jen, nic se nemá přehánět, ani naplnění hesla: Děti všech zemí, spojte se!
Představte si, že přijdete na základní školu a polovina dětí tam bude mít mobilní telefon. Něco takového se vám v domově důchodců určitě nestane. Pochopitelně, nebudou tam děti, ale mezi jeho osazenstvem určitě nebude penetrace tak vysoká, jako mezi školáky. Rozdíl v používání mobilu je mezi oběma extrémními věkovými skupinami minimálně tak velký, jako mezi datumy jejich narození. Zkrátka - mladá technologie patří mladým.

Podle posledního finského průzkumu je v zemi téměř 90 procent teenagerů vybavených mobilním telefonem. Další číslo, udávající penetraci mezi dětmi ve věku od 9 do 12 let, je dokonce ještě překvapivější, ačkoliv je vlastně nižší. Šest z deseti dětí tohoto věku totiž vlastní mobilní telefon, což je dvojnásobek oproti stavu z loňského roku. Počet provolaných minut na jednoho z nich se však za rok nezvýšil. SMS zpráv se posílá den ode dne více. Zkuste dnes svému dítěti, které je starší deseti let, říct, že nedostane mobil, ale skateboard. Je-li opravdu drzé a navíc předčasně vyspělé, ubije vás darovaným skateboardem, prodá vaše orgány a telefon si pořídí za utržené peníze. Pokud spíš zapadá do normálu, nebude s vámi alespoň nějaký čas mluvit.

Mobil a dítě - spojenci v boji proti dospělým

Chcete-li se tedy vyhnout citovému vydírání od uraženého dítka, ustoupíte a nějaký ten mobil mu koupíte. Na druhou stranu, vždyť je to vlastně pro jeho dobro. Bude vám moct zavolat, kdyby se něco stalo, a vy ho snadno seženete, když nebudete vědět, kde zrovna je. Tak nějak asi uvažujete, když míříte do obchodu. Než tam dojdete, jste si naprosto jistí, že ten nápad s mobilem pro syna (dceru) jste vlastně výborně domyslel (nebo domyslela).

Když přijdete do obchodu, je vám také jasné, že vás zajímají jen předplacené sady, pochopitelně jen ty od „vašeho“ operátora. Přeci nekoupíte dítěti konkurenční SIM kartu, když se nejlevněji volá v rámci jedné sítě. Když však nakonec k velké radosti mladistvého člena rodiny sadu předáte, brzy zjistíte, že jste se svým operátorem ani počítat nemuseli.

Po měsíci pochopíte, že váš první předpoklad byl naprosto chybný – váš potomek vám rozhodně nevolá, aby nahlásil, co právě dělá a jak mu chybíte (což ostatně nedělal ani předtím). Přesto nějakým podivným zázrakem dokázal během prvních třiceti dnů „zkonzumovat“ prostřednictvím mobilu celý kredit, který jste mu z dobré vůle nabili na celých 1500 korun. Pryč jsou vaše naděje, že se tak na půl roku zbavíte potíží. Oni totiž i ty oblíbené SMS přeci jen něco stojí. A protože mládež je schopná s klidem poslat i 120 zpráv měsíčně, kredit se rychle rozplyne.

Ale co, alespoň že na to své dítko můžete dohlížet. A tak odpoledne vezmete svůj telefon a zavoláte na ono číslo, nedávno přidané do seznamu. Po několika zazvoněních se vám ozve hlasová schránka se vzkazem: „Ahoj, neberu telefon, nechte mě na pokoji [smích]... Ahoj mami, nemůžu to zvednout, právě se s kamarádem učím [smích].” Cvak! Ano, i dítě snadno pochopí, co je to přesměrování do hlasové schránky, a k čemu je identifikace volajícího na displeji.

Tak nějak to může vypadat, když se rozhodnete podpořit penetraci mobilních telefonů mezi nezletilými. Ale ať už vás zkušenost z prvních „mobilních týdnů“ vaší ratolesti rozladí jakkoliv, nejspíš jí telefon brát nebudete. Na druhou stranu, celá situace má alespoň nějaký klad – můžete hrozit. Stejně jako u všech oblíbených hraček a zábav, které se v historii objevily, i mobilní telefon může být motivací. Je to snadné – neopravíš si tu trojku z češtiny a telefon půjde do skříně.

Mobil jako ďábel

Pak je tu ovšem závist. Ano, ta ošklivá vlastnost, které se asi nikdo z nás nevyhne, není u dětí o nic menší než u dospělých. A závist, bohužel, plodí problémy. V Británii, kde jsou mobily mezi teenagery rozšířeny téměř tolik jako ve Finsku, se krádeže mobilů mezi dětmi množí. Celých 40 procent drobných krádeží se týká mobilního telefonu, a velkou část tohoto podílu obstarají děti, které odcizí mobil svému spolužákovi.

Ovšem snad nejzazším extrémem jsou případy z jihovýchodní Asie, především z Thajska, kde si mladé, často ještě ne patnáctileté dívenky vydělávají prostitucí proto, aby mohly dobít kredit na svém mobilu. Jinými slovy, prodávají svá těla kvůli moderní technologické droze. Bohužel, i ty nejlepší věci mohou kromě pomoci i škodit. Díky lidské hlouposti a slabosti se tak z užitečných nástrojů lidské komunikace, kterými mobilní telefony bezesporu jsou, mohou snadno stát otrokáři.

Jestli jste snad nabyli dojmu, že účelem tohoto článku je odradit vás od koupě mobilu pro vašeho potomka, pak vězte, že jde jen o malé varování. Mobilní telefon stále je a také zůstane dobrým pomocníkem, který se vašemu dítěti může hodit. Katastrofické scénáře se týkají jen malé skupiny „mladistvých mobilistů“. V každém případě však počítejte s tím, že mobil není hračka a může vašeho syna či dceru ovlivnit mnohem více, než byste čekali. A tak nezapomeňte, že i ze zdravotních důvodů je lepší nenechat dítě příliš mnoho telefonovat a že osobní kontakt je vždy tisíckrát lepší než hodina tlachání přes mobil.