Vlastimil Bubník, narozený v roce 1931 v Kelči, byl pro Brno hokejovým symbolem. Když od poloviny 50. let a poté i v 60. letech tamní kluby Rudá hvězda a TJ ZKL doslova drtily československou konkurenci, bylo z toho celkem 11 titulů. U všech nechyběl výrazný podpis Vlastimila Bubníka, kapitána týmu.
Také jeho reprezentační bilance je obdivuhodná. Byť dotáhl na zlato „jen“ z mistrovství Evropy, devětkrát nastoupil na mistrovství světa (získal stříbro v roce 1961 a bronzy z let 1955 a 1963) a čtyřikrát na olympijských hrách, na kterých v Innsbrucku v roce 1964 získal se spoluhráči bronz.
A navíc - což nyní zní zcela utopicky - Bubník reprezentoval také ve fotbale! „Tehdy to šlo. Fotbal byl do října, pak hokej... Dalo se to zvládat,“ vzpomínal před lety Bubník pro klubový web Komety. „Ale přechod mezi sporty nebyl samozřejmě lehký ani tehdy. Dnes už by to nebylo možné vůbec.“ Z evropského fotbalového šampionátu - tehdy Pohár národů - si v roce 1960 dokonce přivezl bronz.
Bubníkova kariéra byla oceněna mimo jiné tím, že byl v roce 1997 zařazen do síně slávy Mezinárodní hokejové federace IIHF; do té tuzemské jej uvedli v roce 2008. „Tehdy jsme byli velká rodina,“ říkal o svých nejslavnějších hokejových letech. A přidal třeba historku o časech, kdy se rodila pozdější sovětská mašina.
„Rusy jsme učili hrát hokej. Povolali si nás do Moskvy, hrálo se za zavřenými dveřmi, nikdo to nesměl vidět. Jen papaláši tam mohli. Všechno si psali, fotili,“ popisoval. „Oni měli tehdy rychlobruslařké brusle, pod kotníkem, žádné pevné „kanady“. Na hlavě měli tankistické kukly. Učili se za pochodu.“
Bubník, velká postava hokejové historie, zemřel 6. ledna 2015.
„Vlastimil Bubník byl ve své době jedním z nejlepších světových hokejistů. Vzpomínám si, s jakým uznáním o něm mluvili například na olympijských hrách ve Vancouveru, kde ho v počtu kanadských bodů z olympijských turnajů překonal až Teemu Selänne. Český lední hokej přišel o výraznou osobnost,“ uvedl v tiskové zprávě prezident Českého svazu ledního hokeje Tomáš Král.
