„Pořád to mrzí. Okolí to vnímá pozitivně a před turnajem by jistě nikdo neřekl, že skončíme druzí, ale… je to stále živé a pořád v nás,“ povzdechne si sedmnáctiletý talent původem z Kuřimi, který v pěti zápasech zapsal stejný počet bodů za tři branky a dvě asistence.
Když se ho však zeptáte, jaký pocit v něm převládá, neodpoví že zklamání. „Je to únava, všichni jsme byli úplně zničení. Na konci jsme fakt už chytali křeče. Snažili jsme se s tím bojovat, ale už to moc nešlo. Snažili jsme se v kabině pít různé nakopávače, iontové nápoje. No, nějak jsem to vydržel, ale pořád ještě tahám nohy,“ vrací se k zápasu junior, kterého pro velký hokej „vychovala“ brněnská Kometa.
Osmnáctka prohrála ve finále Hlinka Gretzky Cupu s Kanadou v prodloužení |
Až v šikovném křídelníkovi emoce opadnou a dočerpá ztracenou energii, objeví v sobotní prohře jistě i něco pozitivního, minimálně obrovskou chuť reprezentovat. Hlavně díky fantastickým divákům. „Byli jsme krásně zaskočení, tohle jsme nečekali. Pořádně jsem nevěděl, jak nás to bude hnát, ale ono vám to dá velké nadšení. Snad to nebude znít nějak hloupě, když řeknu, že to byl zážitek na celý život. Opravdu na to nejste v sedmnácti zvyklí. Děkujeme!“ vzkazuje příznivcům z ochozů břeclavské haly.
Nejprve áčko, NHL je daleko
Do té se ale jako hráč zřejmě dlouho nevrátí, už rok totiž působí ve finském Tampere, kde po odchodu z Komety reprezentuje nejlepší klub finské historie Ilves. „Mám velkou výhodu, že je tam můj starší brácha Jakub. Odešel do Finska, udělal obrovský pokrok a já už věděl, že chci jít v jeho stopách. Po roce na severu musím říct, že jsem za tento krok šťastný a cítím hokejový posun i u sebe,“ vysvětluje, jak se ke své ne zcela dominantní cestě za hokejovým snem dostal.
V Tampere objevil s trochou nadsázky zemi hokeji zaslíbenou. „Náš hlavní tým se přesunul do nové Nokia Areny, kterou hokejoví fanoušci znají z mistrovství světa. My jsme tedy po nich podědili bývalou hlavní halu Hakametsä, máme i další plochy. Je to krásné místo pro hokej,“ líčí spokojeně.
Na jihu Finska ale našel především něco, co českému hokeji podle jeho slov chybí nejvíce a z čeho se mohou formovat nejlepší hráči. „Je tam konkurence. Tolik hokejistů, kolik je jen v blízkém okolí Tampere, to je neuvěřitelné. A kolik zimáků tam je. V Tampere jsou navíc dva prvoligové kluby, kromě mého Ilves také Tappara, město hokejem kompletně žije. A z této konkurence vychází kvalita. Každý musí makat naplno, protože nikdo nemá jisté místo a na jeho pozici čekají hned další,“ říká Kos.
Ondřej Kos vyzývá Adama Titlbacha k brance proti Finům:
První formace proti Finům řádila! 🌪 Takto zařídil Ondřej Kos gól pro Adama Titlbacha. 🔛🔥
— Český hokej (@czehockey) August 5, 2023
📲 Sestřih zápasu: https://t.co/ToYzDgZQzr#HlinkaGretzkyCup | @HlinkaMemorial pic.twitter.com/uIQz70oNee
S bratrem, jenž je majitelem stříbra z letošního mistrovství světa dvacítek, se tak snaží poslouchat každou radu finských trenérů a vydobýt si angažmá v nejlepší lize světa NHL trochu odlišným způsobem. Zatím ale nechce koukat dál, než je reálně možné. „Když mi to půjde, jistě dostanu šanci probojovat se letos do Koovee, což je farma Ilves v druhé lize dospělých. A kdyby bylo všechno ideální, třeba i nakouknout do A týmu. Určitě by se nám s bráchou líbilo, kdybychom si zahráli spolu, a pokud to bude za Ilves v plné Nokia Areně, tak ještě lepší. Jestli se ale potkáme v Koovee, tak budeme také šťastní,“ usmívá se mladší z rodu Kosů.
Finové dělají pro hokej víc
Aby svých cílů dosáhl, ve Finsku musí splnit neúprosné limity a koňské tréninkové dávky před sezonou. „Myslím, že přijedu, žádné volno nedostanu a hned pěkně musím přepnout do režimu přípravy. Hokej je prostě dřina. Odevzdám stříbro a pomažu do posilovny,“ ušklíbne se křídelník.
Takový zápal je podle něj na severu zcela běžná záležitost. „Každý hráč si dnes dělá částečně svůj trénink sám a já mám pocit, že Finové pro hokej dělají víc. Přidávají si, hledají stále něco, co by jim mohlo pomoci,“ rozvádí svou myšlenku Kos.
S jeho přesvědčením na dálku bojuje kouč Čermák. „Tady byli kluci, kteří doteď hráli většinou českou soutěž, kromě asi tří. Ale postavili se Finům, o nichž tu básníme. Byli z českých akademií a dokázali je přehrávat. Myslím si, že bychom neměli být až tak negativní. Je to hlavně o práci. Pokud hráč bude pracovat, tak je jedno, jestli v Česku, ve Finsku, nebo ve Švédsku. Někdo řekne, že ve Finsku se víc trénuje, ale trénovat můžeme i v Česku,“ polemizuje kouč nyní velebeného týmu.
Kos slibuje, že v úsilí rozhodně nepoleví, hokeji přizpůsobuje ve Finsku vše. „Studuji střední školu dálkově, takže pánem mého času je tréninkový plán. Není to ale tak, že bych měl skrze hokej školu jen tak, pořád musím něco dělat, odevzdávat,“ hájí se útočník, který se v tomto ohledu nechtěl přizpůsobovat finskému školskému systému.
Někdy tak má čas sledovat také oblíbenou NHL, v níž se zakoukal do vytáhlého útočníka Buffala, centra Tage Thompsona. „Ten se mi v uplynulé sezoně líbil opravdu moc. Jinak ale nemám žádné velké vzory. Snažím se vzít od každého to nejlepší,“ hlásí Kos.
