Petr Čajánek odpovídal ve čtvetk odpoledne na dotazy čtenářů iDNES téměř dvě hodiny. S jedinou přestávkou, když ve zlínské redakci MF DNES zapózoval fotografovi.
| Odpovědi Petra Čajánka čtěte ZDE |
Řada z otázek se týkala i jeho možného odchodu do bohaté ruské superligy. „Rusko je velmi lákavé, ale já mám smlouvu ve Zlíně a muselo by dojít k dohodě s klubem,“ řekl Čajánek.
Působení ve Zlíně si pochvaluje. Týmu se daří a obhajoba titulu nemusí být nereálná. „Ještě za námi není ani polovina soutěže. Myslím, že mužstva jako Vítkovice, Pardubice, která měla určitou herní krizi, se budou snažit dostat tam, kam patří - do první čtyřky. Samozřejmě mezi největší favority patří Sparta, Slavia a doufám, že i Zlín,“ tvrdí.
Jenom by rád týmu přispěl větším počtem branek, zatím se trefil šestkrát. „Šancí máme spoustu, ale hokej se hraje na góly a těch moc nedáváme. Doufám, že se to brzo otočí. Třeba nám k tomu pomůže i reprezentační pauza,“ řekl o spolupráci se slovenskými křídly Barinkou a Kováčikem.
Během on-line rozhovoru se nevyhýbal žádné otázce. Když si ale přečetl dotaz: „Čau Čajánek, když se jmenuješ takhle. Jakej máš rád čaj?“ pobaveně se usmál a pohotově odvětil: „Zelený, ale radši mám pivo.“
Jinak byl ale spíš soustředěný. Pečlivě formuloval odpovědi jak na téma reprezentace, tak třeba i na přifilmované pády Petra Lešky. Komentoval i odsouzení jeho spoluhráče Mika Dantona za pokus o úkladnou vraždu svého hokejového agenta.
Odpovědi Petra Čajánka čtěte ZDE.
V charakteristice devětadvacetiletého centra se nejvíce vyjímají dvě slova: srdcař a bojovník. Přes nevysokou postavu se po triumfech v reprezentaci prosadil i v NHL a ještě než vypukla výluka, prodloužil s klubem o dva roky smlouvu.
Když jej na jaře Slavomír Lener opomenul v nominaci pro mistrovství světa, fanoušci jenom nechápavě kroutili hlavami. Na Světovém poháru už zase zazářil a s křídly Hejdukem a Ručinským vytvořil velice údernou formaci.
Jestli ještě nějaká vlastnost Čajánka zdobí, pak je to trpělivost. Než se poprvé dostal na mistrovství světa, objezdil spoustu přípravných turnajů a stal se kapitánem týmu. Premiérového titulu se dočkal v roce 2000 v Petrohradu, o rok později přidal další zlato na šampionátu v Německu.
„Tohoto zlata si cením daleko víc, protože mám na jeho zisku větší zásluhu,“ prohlásil ještě v kabině po finálovém dramatu s Finskem. Přestože, stejně jako v Petrohradu, nastupoval až ve čtvrtém útoku, když přituhovalo a sestava se zúžila, chodil na led spolu s Dopitou a s Ujčíkem. Právě tento útok měl na zlatém triumfu velký podíl.
To už nemohlo nechat funkcionáře St. Louis chladnými a nabídli Čajánkovi jednocestnou smlouvu. Neprohloupili. Pracovitý centr získal v první sezoně 38 bodů i přesto, že jej přibrzdilo zranění. Na cenu pro nejlepšího nováčka nemohl kandidovat jenom proto, že byl starší, než pravidla pro zisk trofeje dovolují.
Ve druhé sezoně se sice dlouho střelecky trápil, ale nakonec smůlu v koncovce protrhl a sezonu končil jako centr elitní řady, s Demitrou a Tkachukem. V průběhu sezony si zahrál v útoku i s Dantonem, hráčem, který byl nyní odsouzen za pokus o nájemnou vraždu svého agenta.
NHL, k níž se vyjadřoval zprvu rozpačitě, si jej podmanila. „Nejlepší by bylo, kdyby sezona normálně začala. Ještě tam chci něco dokázat,“ říkal před sezonou. Když ale soutěž vyhlásila výluku, Petr Čajánek ani na chvilku nezaváhal. Jeho kroky okamžitě vedly do Zlína, do klubu jeho srdce.
Petr Čajánek je ženatý. S manželkou Kateřinou se oženil před svým odchodem do St. Louis. Mají spolu devítiměsíční dceru Terezu.
