Nepomohla jim ani ohromná podpora diváků, kterých přišlo téměř pět tisíc a stařičkou „plecharénu“ zaplnili až po střechu. Přesto po utkání pějí: „Není nutno, není nutno, aby bylo přímo veselo...“
„Byli opravdu slyšet. Fakt super. Doufám, že nás takhle budou povzbuzovat dál,“ přeje si útočník Olomouce Petr Strapáč.
Veseleji býti ovšem mohlo, kdyby se Mora nenechala v úvodu atmosférou vybláznit. Obránce Robin Staněk propadá ve středním pásmu a jeho litvínovský jmenovec Hanzl trestá. Záhy znovu domácí v defenzivě nestíhají, veterána Viktora Hübla nechají v poklidu dorážet – a to se nemá: 7. minuta, 0:2.
Litvínov v černo-žluté sadě dresů připomíná sršně, co dvakrát bodl.
„Z takové facky jsme se neoklepali,“ smutní Strapáč. „O podcenění nešlo. Byly to naše chyby, nedůslednost,“ vydechuje po utkání, které bylo náročné nejen kvůli vysokému tempu, ale rovněž vysokým venkovním teplotám. Z hokejistů stékal pot a led byl měkký. Ale víc jim vadil zaspaný začátek. „Ano, zaspali jsme ho. První zápas je specifický. Litvínov dobře bránil a my neproměnili šance,“ lituje olomoucký trenér Jan Tomajko.
„Dostali jsme brzký gól, pak hned druhý. Zbytečně jsme je posadili na koně, oni pak hráli jenom to, co potřebovali, a my jsme pořád bušili do plných. Ani přesilovky se nám moc nevyvedly, bohužel to dopadlo, jak to dopadlo,“ dodá Strapáč, jenž se na Hanou přesunul z Vítkovic v rámci letního posilování týmu.
Právě ofenzivní posily měly vylepšit produktivitu Olomouce. Jenže centr David Ostřížek vidět moc není. Slovák Juraj Mikúš víc, s bratrem Tomášem a dalším krajanem – Františkem Skladaným – v lajně roztáčí před litvínovským brankovištěm kolotoč, jenže vždy se zastaví u jistého gólmana Januse.
Nebo Juraj Mikúš tečuje Skladanného střelu v přesilovce těsně nad břevno. A Strapáč v největší šanci, když už překonal Januse, trefí na čáře klečícího obra Skleničku. Zase nic. „Chyba, mohli jsme se zvednout, kdybychom dali kontaktní gól. Byla půlka zápasu a mohlo to vypadat úplně jinak,“ tuší Strapáč.
Ujala se jen krásná střela zápěstím Jana Knotka po přiťuknutí Holce ve hře bez brankáře v 59. minutě. Vyrovnat pak ještě může kapitán Martin Vyrůbalík, leč Janus bombu od modré vyráží betonem.
A litvínovský Černý do opuštěné klece skóre uzavírá.
Už v neděli se ale zase otevře. Olomouc se o první body v sezoně pokusí v Mladé Boleslavi.
ZÁPISNÍK: Mít na Hané extraligu je výsada, pojďme si ji užítOpona se zvedá, čekání na nový ročník hokejové extraligy končí. Ne, že bych nemohl dospat, spíš lidé v mém okolí. V posledních týdnech přibývalo rozhovorů na téma „jestli je letos olomoucký tým silnější“ či „kam až může dojít“. Hokejová horečka, která se před třemi lety usadila na Hané, stále ne a ne polevit. Častokrát jsem byl překvapený, kolik lidí se hlásí k Moře. Bývalý kuchař Kamil z naší kantýny, který si pořizuje nejdražší permanentku, reprezentační kanoista Filip Šváb, jenž když může, nevynechá zápas, nebo v pátek ráno řidič tramvaje číslo 4, který měl dresík kohoutů přilepený zevnitř na předním skle. Vlastně se není proč divit, extraliga nemá dva tři supersilné týmy, což jí dodává na atraktivitě, netrápí ji ani aféry fotbalu, a tak návštěvnost stoupá (loni byla rekordní) a fanoušci si vychutnávají pocit, že se rozhoduje přímo před jejich zraky. Lepší soutěž v Česku není ve všech ohledech a být v extralize berme na Hané po nedávných letech bídy stále jako výsadu. Tak si hokejové bitvy pojďme užít. (Miloslav Jančík) |
